tato vystavěna jsouc od jakéhos stavitele z Přelouče, dolů se sří-tila a světlo otvorem ihned do radnice vniklo a osvětlilo je; i z čehož po Kocourkově byla radost veliká.

Jakož v celém tomto slavném království, tak obzvláště v přeslavném městě Kocourkově nedostávalo se od stvoření světa soli.

2. Honza z Kocourkova nese si z hospody velikánskou opici.

Co se tu vyhazovalo peněz za hranice za boží ten dar, i připadl městský alchymista na nápad ten, zda nedala by se sůl jako nějaký lektvar pálením, pražením, tlučením a všelijakým jiným uměním připravovati. Ihned dal se do práce, avšak ač byl jinak moudrý a drahná léta o to se pokoušel, sůl přec připraviti nedovedl. Než jednou napadla jednoho konšela božská myšlenka. Právě seděla městská rada u piva — kde se obyčejně moudré nápady v hlavě rodí — i vstoupil tu v hlavu před dotčeného pana konšela, který jazykem kumštovným všem přítomným nápad svůj explikoval, jak tuto následuje: »Když sůl jinde v zemi je, musel ji tam někdo dát a proč medle, když urodila se v jiných zemích, proč neměla by růsti u nás? Tak jako ze zrna hořčičného veliký strom vzejde, musí zcela rozumně ze zrna soli také něco vzrůst a proto zasejme sůl na obecním poli!« Návrh tak moudrý byl a jasný, že beze všeho přijat a proveden. Chodili se dívat, prosili, by Pán Bůh ourodu dal; také skutečně na jaře radost byla se na pole oseté solí podívat. Vy-