str. 398
mlynář, prý se tam oba na krádeži potkali a jeden druhého vyděsil. Mareš nose trámky, vyděsiv se a strhav za nedlouho z toho zemřel. Prý mu to Pán Bůh odpustil, že byl chudý, ale mlynář, že měl dost a lakotil, ten prý po smrti teď ještě tu chodí a vzdychá pod tíží. Nosí prý sem dříví, co tehda nakradl od mlýna zpátky.
K. Moučka.
Pohádka o třech pannách a třech mládencích. Tři panny byly zaklený do zvířat, a zdržovaly se v jednom lese. Tři mládenci usnesli se, že je vysvobodí. I šli do toho lesa, noční dobou, a čekali, až ty tři zvířata shlédnou; ale bloudíce celý den, a již hladem a žízní zmořeni, přišli k jedné studánce, kdež se občerstvili. A když tak posilněni hodlali jíti domů, v tom vidí, jak tři zvířata k nim se přibližujou. I zeptají se jich mládenci, jsou-li ony to ty tři zaklené panny, že by je rádi vysvobodili, a co by dělati měli? Tu jim odpoví jedna z těch panen: Musíte tu zůstati přes noc u té studánky, a bdíti, až přijde čas pokušení, aby jste neklesli! Bylať výminka, že jen tehdáž budou vysvobozeny, když tři mládenci vidouce jejich krásu a jsouce od nich lákáni, nedají se k lásce pohnouti. Mládenci usnuli. Tu přišla tři zvířata, do polou od hlavy až po pás v lidské podobě a od polou ještě zvířata, medvěd, jelen a srna. Začnou se k mládencům lichotiti, ale mládenci statečně odporovali jejich lásce. Tuť odběhše pololidská zvířata, navrátila se za nedlouho, už zcela v lidských krásných ženských podobách, a děkovaly jim za jejich stálost a setrvanlivost, šly s nimi a z vděčnosti vzaly si je za muže. — »Tak dne 9. ledna 1863 v pátek vypravoval Kadnieký šerha čili policajt Josef Salát, rodilec Eadnický, vysloužilý voják granátník, 52 let starý.« Fr. P et e r a.
* »Dohvězdný večer« na Slovensku slove Štědrý večer.
* Dobrá i zlá žena. Jak jsem dobrá, tak jsem zlá, malíčkem mě rozhněvá. (Pořekadlo na Hradecku.) K. D.
* Popsání přáství. Způsob nazvané přáství u nás jest takový: Z většího dílu v každé vesnici neb obci děvčata jednoho stáří zvo-lejí si místo, do kterého se napotom každého dne scházejí. Začátek této společnosti se počne na dvě neděle před sv. Václavem, a skončení jest v posledním týhodni postním. Když děvčata začnou příst, pamatují hned od začátku na tu tak nazvanou dlouhou noc, kdežto každá denně několik pásem příze na stranu smotá; potom před tou nazvanou dlouhou nocí ji prodají a strojejí večeři, ku které každá svého milence pozve. Při mnohých jest obyčej, že strojejí kužel také ten večír, na který se přistrojí několik liber ochlova-ného lenu, mezi nímž jsou ořechy, mandle, hrušky a rozinky, a konečně červené hedvábné pentličky. Jinoši však k té večeři kou-pějí rozolku, piva, a napotom zpívají až do bílého dne. Též mají zpixsob děvčata, že každá ten večír musí přadenko napříst, ne-
|
|
