Předchozí 0407 Následující
str. 406

110, často vyžaduje její léčení buď částky chorého lidu (na př. kousek kůže, pramen spletených vlasů, ústřižky nehtů) nebo produkt ústrojí jeho vnitřního (krev a nejčastěji moč). Věci ty pak bývají přimíseny k sušeným bylinám, jimiž se nemocný nakuřuje. Na zahánění lišeje, návní kosti, bradavic, uštknutí a j. jest dobrá lačná slina.

Nejvíce léků berou z přírody je obklopující; z říše nerostné užívá se málo léků, více bývají brány z říše živočišné, a převážná jich většina pochodí ž rostlinstva. Z nerostů jest nejznamenitějším lékem »hromový kámen«, který spadne, když uhodilo, zaryje se do země a vyleze až po sedmi letech. Kdo ho najde, má veliké štěstí. Kamenem tím, který se ani na nejparnějším, slunci nezahreje, zahání se lidem vole, nádcha a jiné choroby.11) Rozmanitějších léků pro domácí lékárničku vzato jest z říše živočišné; jsou to zvláště kůže živočichů. Veškerý neduh hojí na př. kůže, kterou svléká starý had v noci svatojanské. Hadí kůže v prach utlučená má sedmeru moc. Když jest »nový srpen«, vezmi kůži s hada, usuš ji a utluc, má tuto moc: 1. Uštkne-li koho had, nasyp mu na ránu toho prachu, třetí den bude uzdraven. 2. Nasypeš-] i toho prachu do vlasů, nemusíš se žádného protivníka obávati, každého snadno přemůžeš.

3. Myješ-li se v obličeji vodou, do které bylo prachu toho přisy-páno, nemůže ti nikdo uškoditi, na př. učarovati, uhranouti atd.

4. Jsi-li povolán k soudu, dej si trochu toho prachu do obuvi; bude se každému zdáti, že ty nejlépe mluvíš. 5. Nasypeš-li prachu toho spícímu do rukou, vyzná se ti ze všech svých tajemství. 6. Chceš-li míti věrného čeledína, nasyp mu toho prachu do šatu. 7. Nos ten prach u sebe a budeš všude vážen a hrozný nepřátelům svým.12)

Mimo kůže hadí užívá se též kůže žabí usušené a na prach utřené (proti zimnici), kůže hranostejla proti uřknutí a j.

Nejvíce ovšem léků venkovským doktorkám poskytuje říše rostlinná; již sama píseň: »Není na světě bylina, aby pro něco nebyla« nás o tom poučuje.13) Každá hospodyně nasbírá si z jara hojnou zásobu zelin, jež zná všecky jmenovati; ví, kde která roste, »jaký lék nese« i od jaké jest nemoci. Léčivou svoji moc mají zeliny v jisté roční době. Tak V máji prý každá bylina — zelina; jen zeliny do sv. Jana Křtitele nasbírané jsou platný.14) Největší moci nabývá rostlinstvo v tajemné noci svatojanské; tehdy »co beze květu po celý. rok, rozkvete zlatým květem, šum stromů stává se


u) Hrom není prý vlastně nic jiného nežli kulatý žhavý kamének
asi tak veliký jako vlaský ořech. Ve kterém stavení -jej mají za krovem, do toho nikdy neuhodí. (Mus. 1855,182.)
ls) Cas. c. mas. 1854, 544. Srv. Mor. lid, 193.
ls) Přísloví srbské praví: Svaka bolest svoje bilje imá (každá nemoc
má své býlí).
") Mor. lid 189.

Předchozí   Následující