řečí srozumitelnou a kvítka za tajemného večera orosená věští a budoucnost odhalují.«13) I pospíchají hospodyně, venkovské lékařky a zaželmávačky, aby natrhaly si v ten večer léčivých bylin, z nichž pak sousedstvu rozdávají v čas potřeby. Zvláště sbírají v tu dobu dobrou mysl, mateří doušku, bedrník, devětsil a j. Na Zábřežsku chodívají přede dnem Jana Kř. na koření, kteréž říká: »Dopoledne pomôžu, odpoledne nem-ožu.«16) Na sv. Jana Kř. trhá lid kvítí svatojanské (sv. Jana květ, třezalku), rmen čili heřmánek a ouročník, dává je pod stůl, kde dva nebo tři dni zůstanou, tím nabudou prý zázračné síly léčivé a zhojí všeliké nemoci lidí i dobytka. Chodské ženy i zaříkávačky sbírají na den sv. Filipa a Jakuba a na sv. Jana Kř. i na dni nových měsíců zázračné byliny, které jen známým hospodyním prodávají, zvláště na hoře Jezevěí (Jezvínci) u Orlo-vic, kamž z celého okolí přicházejí léčivého koření natrhat. Léčivou tuto mo2 pcdržuje rostlinstvo až do východu slunce; pak veškerá síla zmizí. Proto lze ještě do východu slunce za rosy léčivé koření na den sv. Jana Kř. sbírati. V tu dobu každý kvíteček volá: »Utrhni mě!«1?) —

Narážku na léčivou sílu bylin trhaných v noc na sv. Jana Kř. čteme již v Mastičkáři. Severin vychvaluje svoji zázračnou mast praví:

Letos, den svatého Jana,

činil jsem tuto mast z myrry a thymiána;

přičinil sem k tomu rozličného korenie,

v němž jest silné božie stvorenie.18)

Léčivé byliny, nasbírané na den sv. Jana Kř., sv. Filipa a Jakuba a před Božím tělem svíjejí u veliké věnce, jež dávají posvětit na Boží tělo nebo ve svátek Nanebevzetí Panny Marie. Věnečků těchto, jež chrání před hromem, ohněm a jiným neštěstím, užívá' se při zaříkávání rozličných nemocí, jako střílů, souchotin atd. k podkuřování nemocného.

Již staří Čechové světiti dávali ve svátek Nanebevzetí Panny Marie léčivé byliny; pravit kazatel: »Na ten den všelijaké byliny od pobožných do kostela se nosívají, kteréž se od kněze pobožnými modlitbami světí, a ty se z nábožnosti, ne z pověr proti čárům, hromobití i k lékařství užívají, — odkudž ten svátek má staré jméno od Čechův, kořenná matka Boží.. .<<19)

Zvláštní oblibě v lidovém lékařství těší se bedrník (pimpi-nella), který platí za universální prostředek proti mnohým nemo-cem, proti moru, otrávení, učarování a j.; kdo jeho kořen, namo-