ženiny, lišej a pihy. Již staří chodili na »březovou vodu«. Veleslavín píše v Herbáři (1. 42.): »Bříza hned z počátku jara má v sobě šťávu dokonale, tak že když ji toliko nožem zaškrábneš, nad to pak když pařez natneš, ihned vody sladké náramně mnoho vydává, kteráž slove březová voda. Voda březová často pitá, vždycky ráno za 6 lotu, buďto sama aneb s vrabím semenem a z kamejky, rozdrobuje a pudí ven kámen z ledvin a z měehýře a žloutenici zahání . . . Vychvaluje se také proti vodnatelnosti, kdož by ji často píjel s vodou květu bezového anebo jinou podobnou smíchá je.«28)

Byliny léčivé vařívají se ve vodě zpátkové, která odtéká nazpátek s kola mlýnského. Od všelijakých osypanin dobře jest mýti se vodou troj hraničnou, t. j. takovou, která se prýští na místě, kde se rozcházejí trojí hranice. Chodívá se na ni o půl noci svatojanské. Také zeliny se v ní vařívají.29)

Bílovský v kázání svém, naráží na léčivou moc vody, řka: ». . . zdaliž voda zpáteční s kola mlejnského a kropení její dobytku tvému pomáhá? Ptám se dál, zdaliž mlčavá voda, to jest v tichosti takové domů nesená, abys tenkrát na cestě s žádným nemluvil, žádného nepozdravil etc., zdaliž ta voda plačtivé dítě upokojí?« (Coelum vivum str. 318.)

Největší, zázračnou takořka moc má voda jordánka. Této své léčivé síly nabyla v Jordáně křtem Krista Pána; ode dávna ji přinášeli a přinášejí dosud poutníci ze svaté země svým přátelům. V čas potřeby nemůže ovšem každý zaopatřiti si tuto skutečnou vodu jordánskou, může však snadno modlitbou a nezlomnou důvěrou každou vodu v jordánskou proměniti. Nemocný chtěje se brzy nemoci své zbaviti, dojde buď sám nebo někoho pošle si pro vodu do studánky, ku které má největší důvěru, nebo k potoku. Doj da k vodě udělá tři kříže a řekne: »Vodičko studená, jenž jsi posvěcena od svatého Jana při křtu Krista Pána, buď mi ke zdraví nápomocna« a pak se té vody napije. (Z Boleslavská.)30) Nebo říká takto: »Dej Bůh dobrý den, vodičko! Krista Pána křtitelničko! Beru si tě k pomoci v této mojí nemoci. Ty zaháníš všecky čáry, trháš kovy, hory, skály, a to všecko tvou mocí.«31) Na Moravě nemocný dojde ke proudu před nebo po slunce západu, pozdraví vodu takto: »Pochválen buď Ježíš Kristus, vodičko! Já jdu k tobě pro zdravíčko! Odkud tečeš, vodičko? Ty tečeš až od Jordána. Beru tebe v jménu Pána Boha Otce i Syna i Ducha sv.« Těmi slovy žehná se voda proti proudu, pak se jí nabere do lahvice a tou třikrát