K o 11 i n a. Velmi namáhavé, přetěžké práci, říká se, že to koňská práce; neb toliko konina. V témže smyslu se říká" »rasouská; práce«; leč raso vina neznačí přetěžkou práci, ale kořalku. Úhrnem o těžké práci se říká, že to d ř i na. s>Ten aby dral peří, a ne se dát do takové koniny. Statný chlap má zde co vydržet.«

Koňák, pro venkov znamená koňského handlíře; v městě pak jmenují koňák, koňský salám.

Jednokoňák jest vozka, který má toliko jednoho koně. 0-byčejně při místě, kde tak zvaní furberkáři se obživují, jako bývá. v dolech a podobně; bývá jednokoůák nazýván proti druhým, kteří mají pár potahu. »Zjednal jsem z Práehovic jednokoňáky a dostačilo to.« »Jednokoňák to naloží.«

Po něčem founěti, nosem házeti, znamená tolik, jako něčím pohrdati.

M o r n a. _ Velká, studená světnice, slově mornou. »V takové morně se nedotopíte; a k tomu ještě okna, dveře, nezaopatřené; kudy vítr sem, tudy odtud. To aby zde psy mořil.« »Jest zde zima jako v morně.«

Dundál, ranec; dundá 1 ek, raneček. »Měla v dundálku kousek peří, a to celá její výbavak

Grešlička, držgrešle, člověk skoupý. O takovém gxe-, šličkovi se říká, že mu »nic člověk neukroutí,« kdežto o člověku štědrém platí přísloví: »Nic mu na srdci nepřirostlo.*

Místo jméno, říkají mnozí toliko »m í n o«. \»Nernůže mu na; mino přijít.« »Ráda dává mína.«

Károvati, uháněti. »Jedno karé to hnali.« Úprkem uháněli. »C á r o v á n í« (čáruj se, cárej se, necárej.)

Štráfovati, ostře jíti, zdatně si vykračovati. »Zítra po-štráfujem do města.« »Štráfoval přes pole.« . ... '_ •

Fičeti, letmo uháněti. »Před minutou odtud odfičel, ale kdež je mu již konce!« »To jsme fičeli* .(uháněli),

F i n d a, vindra, (Wiener) a zlámaná grešle jest naprostý majetek nuzákův. »Nemá ani findy.« »Nemá ani vindry,« znamená »býti one«, čili »ohne«.

Ve j šple.c hc e, veselé naladění mysli, roupy, nápady. »To ona ani tak zle nemyslila, ale to jsou její vejšplechce.« »Ty jseš pln véjšplechcí (roupů).«

Prošplechtnouti, znamená tolik, jako p r o b Ie b ťn o u-ti. »Chtěl také něco prošplechtnotit a dostal, éo se nejí.«

Blemta, blemtanice, blemtačka. Nechutně upravená krmě. »Navaří takové blemtačky, že by to ani pes nežral.« Blemťa, přezdívá se zároveň hloupě mluvícímu: »Copak je po jeho řeči; jest to takový blemta.«

O biem ta, jest člověk pití oddaný, oblemtaný. Místo oblem-: taný, oblemta, říká se: ochlemtaný.