Předchozí 0420 Následující
str. 419

Zvochcovati, tolik jako zvalehovati, vypeskovati, posekati. »S obuškem v ruce, zvocheoval ho, jak náleží.« »Jich jazyku neujde nikdo; zvoeheují každého!« »Zvoehcuji tě!« (»Zbiji tě!«)

Zababčelý, tolik, jako: zakrsalý, zastaralý. »Ty stromky jsou zde již 4 roky, a nikam se nehejbají; jsou zababčelé, pořád sedí při zemi.« »Ta kráva více neporoste. Jak takhle dobyče zababěí, pak již více se nehne.« »Ovoce bylo dosť, ale všecko bylo zababčelé, nic nenarosilo.«

Častěji než harhulec, h ar h u 1 c o vátý; slýchati: Var-hulec, varhulcovatý.

Zasmážka, zapraž k a, jížka. »Vařili polévku se za-smážkou, zapráškou, jiškou.« »Zasmažená, zapražená polévka«.

Drápati, škrábati, páliti se o eo, snažiti, usilovati o co. »Ten se o to drápe, aby to obdržel.«

Partika, s přídomkem stará; jest titul pro obé pohlaví a značí: prohnaného lichváře, šejdíře, potměšilce. »Ten toho již nezanechá; a to je stará partika.«

Psina, rovněž i prašivina, jsou nadávky.

Zmatlovati, zmachlovati. »Zmatloval to vše páté přes deváté.*

Bakule. Otylému se spílá, že je bakule. »Je to taková bakule; kdybych do něj strčil, tak vzhůru nohy zdvihne a chtěl by se se mnou potýkat.* Eovněž i zedníci stěžují si na bakulovitý kámen, na bakule, dávají jej do vnitř, či jak říkají: Utápějí jej, skovají jej.

Harabina, velmi vysoká, kostnatá žena. »Ten si vzal ca-kraperckou harabinu, za ženu. Sám je u ní jako pejsek vedle hafana.* I veliké krávě říká se harabina. Vůbec vše ohromné zove se harabinou. Veliká postel, truhla, stůl, nábytek, vůbec slově hara-binou. »Koupil si nůši, ale je to taková harabina, že by v ní moh' zůstávat.*

»H a r a n t«. »Takový harant vyěouhlý se sem přitarabil, že byl vysoký do stropu.«

Taškařice, legranda, frc. Někoho o něco otaškařiti, značí ošiditi.

C u c h t a, tolik jako cunda, cumploch, cárá, coura a pod. »Škoda ho! On tak řádný muž a dostal takovou cuchtu.*

Kecka, tolik jako žvanil, žvanda. »Ten kecka vše vykecá.«

Zkecati něco, splésti. »Zkecal, speckal to, zbryndal.«

F i k u 1 d, tolik jako kuliferda. »Ty, fikulde, tos mne chtěl oblafnout!* »To je fikaný fikuld!«

Š r o ň k a, ehuravý, slabý člověk, nechť muž neb žena. »To jsem si hned pomyslil, že tu práci nezastane; vždyť je to takový šroňka.«


Předchozí   Následující