Kozeuchané, nepořádně oděté ženě říká se chramostejl.

Zapreatělý, zavalitý, pomalý. »Je taková zaprcatělá, ale jako čemerka; a do práce jako drak.« ' ,

Okrnělý, okrněti; churavěti, chořiti, truditi se.

Krněti, okrněti. Značí trudy, a svízele a z téhož zakrněti, trudy a soužením seslabiti. »Sedí nějak okrnělá: buď ji něco trápí, neb choruje.« »Jen tak pořád okrňuje, o doktoru nechce ani slyšet.«

Čerchmant, (-ský). Šetrnější to výraz pro čerta,, na místě ěertovský. »Čerchmant je v tom zašit.« »Čerchmantský chlap!« »čerchnianta starého!«

Střevo. Přezdívka hlouposti, ničemnosti. »I lidi, je to střevo! Já ji pošlu pro pivo, ona přinese podmáslí.«

Škr ondati, tolik co: křápati, křámati, na příklad obuv. »Pořád se v tom škrondáš, a již je to celé rozškrondané.« »V těch botech se škrondám již druhou zimu.«

Křanda, -ti. Mnohem hrubší výraz treperendy. »Podruhé mu povím šišku borovou; když je takový křanda a nic nemůže u sebe smlěet.« »Ne, abys to zas vykřandala!« Křandati se někam; křápati se. »Že máš nové boty, pořád se v tom budeš křandat, až je rozkřandáš.«

Couhačka. Při každé čelnější události na venkově, bývá čouhaěka, čuměná. Při svadbě, při pohřbu, ano i při zabijačce jdou děti na čouhačku, na dívanou, na ěumendu. »Děti šly do statku na ěouhačku; dostaly jitrnicové polévky.«

Rekyně. Hrdá, domýšlivá žena, sluje rekyní. »Dělá takovou rekyni, a je dlužná, na koho se podívá.« O mužích říká se b a s t a n t.

Vajko, vajíčko. »Prodala tři vajka.« »Pět vajek.«

Kancelářovati se. Úřadovati, souditi se. »Člověk není tomu kancelářování zvyklý, a tak se neeheem nikde blejskat.«

Vyšklíbený. Neříká se tak rozbrečenému, jako spíše člověku veselému, smíškovi. »Nevím, co má tak do smíchu! Je pořád vyšlíbený.« »Má zuby pořád vyšklíbené. Šklebí se.«

Vy kartáčová ti koho, vypucovati komu, vyčuditi, vycin> kati. »Za ten skutek ho pěkně vykartáčoval.« Z r a m p 1 o váti, jest mnohem hrubšího významu. »Vzal naň kartáč,« jest tolik, jako-sZpustil naň bandurskou.«

Pantlotiti, zpantlotiti, splésti, motati, zmachlati »Ony peníze, tak mezi sebou spantlotili, že zůstaly mezi nimi.«

Pojezditi někoho, vyhubovati, vyplísniti, vytrestati někoho. »Na koho on si zaleze, ten ho pěkně pojezdí!« (potýrá). »Mu-sím tě zas trochu pojezditi, aby's ďál dobrotu!*

Voziti se po kom, dobírati, podávati si, špičkovati koho