Otrnulo ho kapku, co posledně prohrál, a tudíž: se chce opět zkou-pat.«

Páliti se o co, pešverovati se oč, usilovati o něco. »Že se tak o to, pálíš, když se tě to netýče!« »Pešveroval se o ní, a dostal za to nevděk.* »Ten se o to pálil, aby byl ve výboru.«

K u d 1 a ř, h u d 1 a ř, ukudlané, zhudlařené. »Takovému ku-ťllan to dáte dělat; Ten to pěkně ukudlá.« »Je to jen tak ukudlané,« říkáme o neřemeslnickém, nešvarném díle.

Hadourek, hadříček. Obyčejně o slabé látce se říká, že je „to pouhý hadourek. »To. jsi's koupila pěkný hadourek! Až s tím vyjdeš ven, tak to vítr na tobě roztrhá.«

Matlafous, -e k, pleticha, matlapatla, m a t o n o h a. »Dal to psát náveskému bednáři, a on je takový matlafous, nějak to s k e c a l.«

Haeaěert, hapaěert, hačačert. Přezdívky této užívá se o rozpustilé, nezbedné mládeži, rovněž ehceme-li označiti nějaké množství, zástup lidí, říkáme: »Je jich tam jako hacačertů, (plná světnice.* »Ta je jako haeaěert.«

Brumajzl, tolik jako: bruč, -na, -nák, nevrlý, bručivy člověk. »Je to takový starý brumajzl, kterému se nelze zachovat.« »Tak mladé děvče, a již takový brumajzl!«

Napatý, uchystaný, připravený. »Byla jsem napatá, že si na něj dojdu a notně mu vyeinkám!« »Jsem na tě napatý; nežádej si mne!« »Jsem napatý jeti pryč.«

Prská, slintá, c i n t a, přezdívky, ponejvíce háravým mužům přidávané. »Kdo by s tím prskou mluvil, kafrá a neví co.« ¦

Nafoukaný, pohněvaný, rozezlený. »Ta je dnes nějak na-foukána; kdo pak ji nafoukal! Je nafoukaná pořád, jako holub.« Nafoukati někoho, podpáliti, poštíviti někoho. »Nejsem od nikoho nafoukána, viděla jsem vše oěitě!«

Utopiti, utopené. Vše nízko stojící slově iitopeným. Jsoutě místa, kam nikdy povodeň nepřišla, a přece šlovou utopenými. Tak je utopený dům, zahrada, silnice, strom atd. »Škoda, že tu cestu tam zvýšili; ten dům je tím utopen.« »To okno je utopené.«

Vařiti s někým, dobře se snášeti, vycházeti. »My spolu dobře nevaříme.« »Však oni spolu nebudou dlouho vařiti; ty se brzy rozpadnou.« »Oni toho spolu moc nenavaří.« (Brzy se rozkmotří.) »Brzy spolu dovařili.« »Oni spolu dobře vaří.« »Já nejlépe vařím s Hniliěkou.« Vařiti, zároveň tolik, jako: v trapné nejistotě býti, v úzkých se nalézati.

»Milí braši, začíná se to s ním divně vařiti.« »Divně se to s ním už vařilo, a ze všeho přec šťastně vyklouz.«

Napukaný, naladěný, v dobré náladě, naložen. »Je dnes ňák dobře napukán.« »Je pěkně napukán.« Obyčejně bývá užito k označení dobré mysli celé, samostatné věty: »Až, jak mě dobrá napuká.«