dolících se Vtipkuje: »Je červený jako mlynářova čepice.! Nebo: Je červený jako dvacetník.*

O tmavém, ne-li dokonce o černém předmětu vtipkujeme: »Je to bílé jako Morašice po dešti.« Morašicě jest ves s očou-zenými staveními, které, omoknou-li, jsou tím černější.

Křehkost, spuchřelost přirovnáváme k tvarohu. »Jest to jak t v a r o h.« Neb toliko: »Jest to tvarohové,* což značí netrvalost, slabost hmoty.

Tlustá, silná ruka jest jako válec: »To jsou ruce jako válce.« O tom, kdo mnoho mluví, hovoří, se říká: »Ten dal řeči jako vody.! Neb toliko: »To je řeči jako vody.«

O tom, kdo nemá dar řeči, kdo váhavý v mluvě, říkáme: »Leze to z tebe jako z chlupaté rukavic e.« Takovémuto zdlouhavému mluvení říkáme, že jest to, jako když bouchá palicí na vrata.

»Jsem zde jako na trní; jako na jehlách,* říkáme, kde myslí dlíme jinde, než práVě tělem.. Říkáme tak při traplivém vědomí, že tam, oude by nás nevyhnutelně bylo třeba; ano mnohem snad více, než právě na místě, kde trváme.

Příliš brzy uvykl si lid náš na hodiny, na jednotvárné i veselé tikání těchto; nejdou-li hodiny, říkáme: »To zde je jako po vymření.* Nebo: »Bez hodin jest jako' ve stodole.« »Jak jdou hodiny, hned jest to ve světnici veselejší.*

Jasné, bezmračné obloze říkáme, že je jako když vy směj čí. Zvláště v dobách sucha, kde tak zdolně žádáme vláhy, užíváme téhož přirovnání, říkajíce: »Takové sucho, a žádná čáka k dešti; oblaka jsou jako když je vysmejčí.«

Zříme-li obtížené stromoví ovocem, říkáme: »To je ovoce jako brnění.*

Tlustá, vykrmená slepice jest těžká jako b ah n o. Velké vejce od slepice přichvalujem, že jsou jako pumy; malé, drobnější vejce jsou opětně malé jako biu m y, b 1 u m k y.

Jako ó řeči, rovněž o mléce, ehceme-li vyznačiti téhož velké množství, říkáme: »To je mléka jako vody.*

Pěkné, žluté brambory jsou jako žloutky; lojovaté brambory jsou jako voda.

Při rychlém zmizení, rozprášení se něčeho, říkáme: »Bylo to hned pryč. Jako když se c h u m e 1 zatočí.«

O člověku váhavém, nevýpravném říkáme: » Strojíš se k tomu, jako chudý král do boje.« Nebo: »Stěhu,ješ se jako vrabci z Č e c h.« i i' ' ' <

Velké brambory (plod) přirovnáváme k džbánkům. »Bram-bory jako d ž b á n k y.« Při vyvorávání k označení hojné úrody bramborů říkáme: »Vyvalovaly se jako džbánky; leželo jich (bramborů) jako k o ť a t.«