str. 442
Dudák v nebezpeč í.
Stalo prý se to ve »vlčícli jamách* před 50 lety. Bývalo tu moc vlků, a proto bylo je třeba vyhubiti. Jednou pozdě večer šel tudy starý dudák ze hraní domů, a jak se líčily jámy na vlky, do jedné spadl. Zůstal tam,, nemoha sám vylézti. Asi za dvě hodiny spadl tam jeden vlk. Tak tam byl dudák s dudama a jeden vlk. Za nějakou hodinu spadl tam zase jeden vlk. Nyní tam byl dudák a dva vlci.
Vlci, když už bylo k ránu, dostali hlad a počali na milého dudáka dotírati. On se velice bál, tlačil se do koutečka, a tu měch, jak ho měl ještě nafouknutý, začal hučet a pískat. Toho ulekli se vlci a odskočili. Za chvilku se totéž opakovalo, a tak byl ubohý dudák nucen hráti stále až do bílého rána, aby ho vlci nesežrali. Při tom pořade volal a čekal, brzo-li mu přijde někdo na pomoc.
Když se rozednilo, zaslechli hajní jeho volání i dudy hráti. Přišli k jámě, vlky zastřelili a tak ubohého dudáka zachránili. Za tu jedinou noc prý mu vlasy docela sbělely.
Vyprávěl Jakub Zeman.
J. Fiedler:
Kouzelná moc kata litoměřického.
Čarodějnice umějí uškodit ale neumějí spravit,« říkal litoměřický kat, ke kterému chodili z daleka široka na poradu. Dovedl, ukázat čarodějnici v zrcadle; ovšem podívání do zrcadla bylo prý velmi drahé, stálo při nejmenším 5 zlatých. Čarodějnice trestal, každému všecko dobře uhádl, a bylo-li potřebí, dával i koření pro nemocný dobytek. Často si ještě starší lidé vzpomínají, jaké měl vole až do půli prsou, že z něho šel strach.
Barča Hájkovjc z Telec byla také jednou u něho, když sloužila u Švestku. Bylo to ve žních, a aby nic nezameškala, šla celou noc. Když přišla do Litoměřic, kat stál ve dveřích. Až omdlela, jak se ho lekla. Proč tam šla, neví; měla to všecko vypsáno od pantáty na papírku. Bylo to něco pro léčení kravám. Té poradil, aby kopali pod prahem, a věc, kterou tam najdou, dali na oheň, moc čarodějnice přestane. Chtěl ji jí také okázat, ale Barča měla strach, že by ji chodila strašit. Pravil také, že ji potrestá. A skutečně. Stará šenkýřka, výminkářka, tam přišla a měla obličej celý osypaný.
Moje babička také mi vyprávěla, jak jim poradil a pomohl. Měli v Břcšťanech domek a držívali si pro potřebu kozu. Jednoho
|