|
V. M. Slav.: Sběratel národních písní v letech padesátých. 453 V. M. Slav.:
Sběratel národních písní v letech padesátých XIX.
století.*)
Krásný den rozlil po nivách českých život a radost: lehčí motýlkové a pilné včelky houpají se na vonných květinách pestrých lučin; nad vlajícím osením třásly se ve vlnách vzdušných líbezné zpěvy skřivánkův; v lesinách obrážely se harmonické zvuky lidí a ptákův. Okouzlen libým souzvukem jaré přírody, kráčel cestou bujným obilím obroubenou mladý Světlický a náhle zastaviv se pravil: Nyní čas k básnění.
— už mám rým —« a rozběhl se k příjemnému háji, kdež se kukání kukačky ozývalo.
Posadiv se do chladu na měkký mech vytáhnul z tobolky tužku a psal na cestě složenou báseň:
Pojď na špacír, můj amante,
Žití mého ráji!
Pojď, ty skvoucí diamante,
Let mých mladých máji!
Krásně skví se jarní kvítí,
Ptactvo v lese pěje.
Kadost na špacír jest jíti,
Vše se na nás směje.
|
Píše báseň s libým úsměchem nevšimnul si vesnické děvy,
která blíže háje trhajíc konopě slavičím hlasem zpívala:
Což jest plakala,
Když prala šaty,
Že jí uplynul
Prstýnek zlatý.
Pláčeš, naříkáš,
Pro prsten zlatý,
Musíš opustit
Eodiče taky!
|
Odevzdav Světlický báseň novou věrnému papíru, pokojně položil hlavu na jemný klobouk a unaven jsa cestováním a bás-něním brzy usnul. Ve snách měl fantastické vidění: V báji pod ze-
*) Chystaje do tisku soupis rukopisů bibliotheky musea království Českého, nalezl jsem v zásobě látky tento rukopis, bez označení spisovatele (mimo V. M. Slav.), psaný asi v letech padesátých minulého století. Podává dojmy a zkušenosti tehdejšího sběratele národních písní u nás. Za laskavé svolení k otištění děkuji si. praesidiu Musea král. českého. Otiskuji doslovně i se zvláštnostmi autorovými.
|
