své obtíže, stěhováním divadla a herců. Nejlépe se to hrá doma. A pak to závisí na počasí, je-li deštivo, málo kdo tam přijde, a pak je všecko zkaženo. Dále uvažujíce, poznali jsme, že jsou k tomu naše síly slabé, k tomu že bude potřeba více osob, a přednějších mužů, národně smýšlejících z celého okolí, a těm aby se to objasnilo, vyložilo a vybídli se, aby na slavnosti té měli účastenství a ku provedení napomáhali. Konečně jsme se ustanovili na tom, aby Vaněk napsal listy do okolních vesnic i do města Bělé.a Mšena všem přednějším osobám, aby si neobtěžovali přijíti dne 9. června 1864 do Březinky, kdež se poradíme o nějaké národní slavnosti, která by se tam ku poctě vlastence Krolmusa v Březince vykonati mohla. Školní děti listy po okolí roznesly a dodaly.

V jmenovaný den šli jsme s Vaňkeni do Březinky, celou cestu

0 tom hovoříce. V Březince v hospodě sešlo se nás asi 20. Přišel také

1 úřední zeměpanský komisař, ježto musilo býti tenkráte každé shromáždění lidu úřadu oznámeno, ale když náš hovor slyšel a poznal, že žádnou politiku neprojevujeme a jen čistě národní slavnost ku poctě Krolmusově uspořádati hodláme, brzo se vzdálil a do druhých schůzí již nepřišel.

Při shromáždění tom zvolili jsme p. Krouského z Katusic*) za předsedu a mě zapisovatelem. Pan předseda, znaje Krolmusa, starého vlastence i spisovatele, objasnil a vyložil celý xíčel slavnosti, vyprávěl o snažení a zásluhách jeho, jak před zkázou mnoho náfm i národu našemu zachoval, a že je hoden pocty muž takový, jakých je málo, dokládaje: »Ctěme muže slavné, o vlast zasloužilé, neboť památka jejich trvá po věky!« Nyní se předsevzala z programu první otázka: Zdali se má P. Krolmusovi, knězi, archeologovi, spisovateli a národovci, poříditi na jeho rodišti nějaká památní deska zde ve Březince? Když s tím všickni souhlasili, jednala se otázka 2.: kdy, kterého času by se to provésti mělo? Zdali v den Krolmusových narozenin dne 14. února (1787) anebo v den jeho úmrtí 24. října? Odpovídáno: první, že by bylo pro Březinku pří-ležitější, an je to den Krolmusových narozenin a na jeho rodném domku že bude o tom nápis. Ale den ten i čas že jest k tomu nepří-hodný, neb jíti na slavnost v únoru v mrazu, zimě, ve sněhu a v náledí, jakéž v ten čas bývá, není radno, to že by bylo slabé ťiča-stenství. Lépe že by bylo v létě. V čas jeho úmrtí, že jest již na zimu, den se krátí a vesnický lid má mnoho práce a setí v poli před zimou, že by bylo menší účastenství. Nejlépe brzy po žních, dokud jsou studující doma na prázdninách, ti že z blízka i zdálí přijdou. Den slavnosti se neustanovil, až bude pamětní deska. 3. otázka: kdo, kde a zač památní desku má dáti zhotoviti? Tu bylo několik rozlič-