ných návrhů vysloveno. Konečný výsledek byl, že jsme ze své společnosti zvolili 12 výborů, a ti aby se o další potřeby celé slavnosti starali. Doma o schůzi napsal jsem dle svého zapisování zprávu do Boleslavana, z Boleslavana otiskli ji Národní i jiné listy a v krátce vědělo se po celé vlasti, co v Březince ku poctě Krolmu-sově učiniti hodláme.

Po několika dnech obdrželi v Březince dopis odl p. Pazourka, sochaře z Teplic, nabídnutí, že on jako vděčný žák svému milému učiteli P. Krolmusovi, pamětní desku zdarma zhotoví, jen aby se mu odepsalo, jaká má býti, jaký nápis na ní a do kterého času hotova?

Druhou schůzi k uspořádání slavnosti měli jsme v Bělé. Dopis vděčného sochaře od celého výboru byl mile přijat a pochvalná odpověď mu dána. A když byla zajištěna deska, ustanoven slavnostní den na 4. září na neděli, kdy mají lidé pokdy a mohou někam z domova odejíti. Poněvadž Březinka náleží k farnosti i úřadu do Bělé, aby byla o slavnosti v Bělé polní mše, když byl Krolmus kněz. V Bělé aby byla schůze všech pozvaných spolků a lidu, tamtéž společné zkoušky zpěváckých spolků a po obědě s hudbou do Bře-zinky k odhalení desky. Odpoledne v Březince uvítání celého zástupu střelbou, ozdobné brány a prapory. Před rodným domkem oslavencovým bude postaveno řečniště, z něho slavnostní řeč při odhalení desky a zapění »Hospodine, pomiluj ny« a »Svatý Václave, vejvodo české země«. Po odhalení na zahradě před rodištěm beseda, kde by se zpívalo, hrálo a deklamovalo. Co by se do besedy vstupného vybralo, tím že se zaplatí učiněné výlohy. K večeru rozchod spolků domů. V hospodě hudba pro tance chtivou mladost.

Tento další krok k provedení slavnosti opět v Boleslavanu a jinde byl oznámen i otištěn. S připojením, že to bude v Březince 4. září asi slavnost taková, první v Boleslavsku, jako uspořádal národ zasazením pamětní desky na rodišti Jungmannově v Hudli-cích, na rodišti Hankově v Hoříňovsi a na rodišti Havlíčkově v Borové.

Při dalších přípravách k slavnosti setkali jsme se v Bělé s odporem. V tamějšíeh spolcích bylo mnoho Němců, kteří nechtěli Krolmusa znáti, ani jeho zásluhy o vlast oceniti a ti nám všecko účastenství při slavnosti odepřeli. Jeden z pánů výborů pravil: »I nechme je, nevědí, co činí. Dle písma sv.: Žádfný prorok není vážen v domovině své!« Druhý pravil: »Když nechtí Němci přijíti ku slavnosti, přinášeti je nebudeme. Jen když přijdou Češi!«

Zanechána tedy blízká Bělá a pozornost obrácena ku vzdálenější Mladé Boleslavi, ke spolkům pěveckým, řemeslnickým a nově založenému Sokolu, zdali by se té slavnosti zúčastnili, když to Běl-ští odepřeli. Odpověď přišla příznivá, když budíe jen trochu pohodlné počasí, že všickni i s hudbou přijdou. Když se obrátil list,