toho času vždy více a více jsou se rozšiřovali a rozšiřují, a již právě na nejvyžší se vznesli. Protož po vykonání druhé revolucí, kteráž přijde okolo léta 1588. aneb, jakž svrchu povědíuo, 1597, čas osudní jim nastane, při kterémž od křesťanův zkaženi a na hlavu podle tohoto proroctví potříni a vyvráceni býti mají.

Potvrzují toho i jiná proroctví, kteráž se o zkáze Turkův nacházejí, s těmito dotčenými lety se shodují. Proroctví samého Ma-hometa, kterýž svým tajnějším přátelům pověděl: Když (prý) po tisíci letech toto mé učení mezi křesťany rozhlašováno a o něm zjevně rozmlouváno bude, konec svůj vezme! Nacházíme pak, že Machomet svůj zákon vydal léta 1506. A tak konec jeho měl by přijíti léta 1606, o devět let toliko posléz, než toto proroctví ukazuje. Ale ten rozdíl nemá nám nic na stížnost býti, poněvadž jistého času o vyvrácení toho pohana nevyhledáváme, než toliko čas blízký. Čas zajisté určitý, v který Pán Bůh Turka z kořene vyhladiti umínil, jemu samému známý jest. Mimo všeckna tato proroctví prorokuje také i Ezechiel o zkáze a záhubě Goga aMagoga, jenž jest Turek v 39. kapitole. A mnozí, jako svatý Jeroným ve výkladu na druhou kapitolu Daniele proroka praví, že by při horách a oudolích Judských u města Apádno, kteréž někdy Emaus, potom Nikopolis sloulo, poražen býti měl. Jest pak jistá naděje, že od těchto nynějších časův vždy pomalu moc jejich mdlíti a umenšovati se bude, až i na konec padne.

Toť jsou již dotčená léta osudní zavřena v tom počtu 12, o nichž mnoho filozofují, vyhledávajíce v nich jisté proporcí hlasy a zvuky, jako Plato a Aristoteles. A já dotýkal jsem (připomíná Hájek) těch let prvé v své pranostice latinské, kterouž jsem byl z povinnosti mé k Vídni vydal na léto 1553, připomínaje v ní ten pátý počet, kterýž se výš nad těch sedm let v tomto proroctví přidává. Potom též širší zmínku o těch letech jsem podal (v řeči o chvále geometrie ke králi Maximilianovi), a mám za to, že jest ten rozum slov Platonových, kterýž jsem v již dotčené orací a v tomto výkladu skrze ten 12. počet, pokádž mohlo býti, naším jazykem, nejsrozumitedlněji položil. Jest tehdy rozum již dotčených slov tento: Poněvadž křesťanský meč ani po 49 (7 X 7) ani po 63 (9 X 7) letech od dobytí Konstantinopole proti Turku nepovstal, protož propůjčil jemu Pán Bůh stolici císařskou držeti a nad křesťany panovati ještě za 108 anebo za 144, to jest, do léta Páně 1561. anebo 1597.

»Domy stavěti, vinice štípiti, zahrady ohrazovati, syny a dcery ploditi bude.« Takové mluvení jest obyčejné i prorokům svatým, jako Izaiášovi, Jeremiášovi a jiným, skrze kteréž jakž u nich, tak i tuto, nic jiného se nemíní, než že ten národ turecký náramně vzroste a rozmůže se v národ mocný a silný, kterýž podmaní sobě mnoho jiných ná-rodův a nad nimi panovati bude. Že