Měří všeho všudy asi tři hodiny cesty na šířku a čtyři hodiny délky a hostí na své půdě jen pět vesnic. Pojem »kraj blatský« jest širší Týká se celého širého okolí, které má) s vlastními a původními Blaty týž ráz lidu, obyčejů, krojů, výšivek i řeči a jehož

Obr. 2. Perník: srdce z r. 1830.

obyvatelstvo jaksihrdě hlásí se také za příslušníky bohatých Blat, ač jebo půda jest chudší. V jihovýchodním cípu Čech, pokud jest obydlen lidem českým, možno stopovati až do Dolních Rakous plnou příbuznost obyčejů, mluvy a kroje již zanikajícího a jednotný stejný ráz lidu s lidem blatským. Patr-no odtud, že celý tento cíp Čech ode dávna byl osazen čeledí stejnorodou, známou z dějin českých pode jménem »Dúdlebi«, jak slč. Em. Fryšová ve shodě s Lud. Domečkou a jinými dovozuje.

Pak byly by hranice (viz připojenou názornou mapku v knize) kraje blatského: Nejdále na východ položené větší osady k širším Blatům se čítající jsou města Deštná a Kamenice. Na východ od Deštné ztrácí se u Kamenice již vodítko kroje, který tam úplně zanikl. Obyčeje a písně lidové jsou však tytéž, tak že i zde sahá ráz blatský až k hranici zemské, kde pojí se k moravskému. Směrem západním od Deštné postupuje rozhraní rázu blatského a ko-záckého čili táborského téměř vodorovnou čarou přes Budislav, městys Tučapy, málo severně od největší osady blatské, Soběslave, přesně až na samoty znalé, přes Skalici a osady při silnici beehyň-ské až k Vltavě. Hranice tato vyznačena jest dle jazyka, kroje a obyčejů. Bývalá hranice župy dúdlebské postupovala však poněkud jižněji od Veselí k Nežárce. Podél Vltavy přes Týn sleduje ráž blatský pravý břeh Vltavy až k poněmčelým vesnicím kolem Budějovic, které plní se nyní opět původním obyvatelstvem národnosti české, na niž názvy osad ukazují a které tudíž zajisté též nevymykaly se druhdy všeobecnému rázu svého okolí.

Od poněmčelého ostrůvku toho obývala čeleď diidlebská až