Vykousuti, vystrnaditi, vypíchnouti, vyšťouchnouti, značí dostati někoho z místa. » Vykousal ho.«

Opentliti, omašlovati, opreniovati. Znamená: »zostuditi«. »Ten mě tam opentlil, omašloval.« »Já) ho tam opremuju, že tam více nohou nepáehne.« »Nepáchmi tam; ať tam ani nepáchneš!* označují tím tak vzdalování se míst těch.

Jeřabatina, jeřabina. K označení studenosti, ledovosti, slýchám říkati: »I to je to studené jako jeřabina neb jeřabatina.« A přec jeřabina, řeřabina znamená něco horoucího, pálivého. Kov-něž říká: »Přiběhl tam celý jeřabatý!« »Je do vdavek jeřabatá (žžavá).« »Mrzne, jen to upaluje. Ani se mi do toho mytí nechce; voda jako jeřabina.«

Míti vyšroubováno (v lásce, v přátelství a podobně) tolik jako: rozlitý ocet; kvinde. »Nic se na mne nesměj; máš u mne vyšroubováno!* Někteří říkají též: »Má u mne lásku vyšroubovanou.* Toto vyšroubování dlužno vřaditi mezi novější výtvory.

Rozmašír ováný, rozjeřabacený, rozlobený, rozladěný. »Byl bych jí to jinak neřek, ale když jsem byl tak rozmašírován.« Na místě rozmašírován užívá se slova »v ráži« (y té ráži). »Když jsem tak v té ráži, dojdu tam.« Obou těchto slov užívá se též k označení podroušenosti, napilosti.

Umrdlář, majitel pohřebního ústavu, výpravčí pohřbu. Naši venkované jej zovoú umrdlářem. »Koupili truhlu v městě u umrd-láře.« »Vezli ho čtyrma, na voze od umrdláře.* »V Čáslavi, tam u toho umrdláře, jejku milej, tam je vyloženo krásných věnců.«

Přičmoudlý (barvou), temný, tmavý. Tak máme přičmoudlé slepice, kráva je přičmoudlá, na kterou se volá čmouda neb ěouda.

Plihlý, podajný, měkký, neškrobený. Obyčejně se říká o prádle, je-li málo tuhé, málo oškrobené, že je plihlé. »Ta sukně je málo naškrobena; je to plihlé'jako pUna jako onuce.« »Když se ti tohdle zdá plihlým, tak nevím, co bys chtěla; vždyť je to jako karta, jako lupen, jako roh. Až ji vezmeš na sebe, budeš v tom jako bouda; jen to na tobě bude šustět, jako když ořechy přesejpá.«

Luciš, nejspíše přetvořený kníže pekel: Luciper. »Libého oka od tě nevidím, koukáš jako luciš.« »Je v něm luciš zašit.« »Je to takový luciš posteklý.« ;

Navyváděti si, honositi, vychloubati se. »Ten se s tím na-vyvádí, jakoby žádný nic neměl jen on.« »To je ňákého navyVádění s pětkou, zlatkou.« Navyváděti si znamená zároveň horšiti se, hněvati se; uvažovati, přetřásati, bráti co na váhy. ¦ -.-¦-'..

Nadnpanec, zavalitý, tlustý člověk. Obyčejně při tlustých dětech se této přezdívky užívá, na místě: nařvanec, narvaný. »ffe to kus nadupance nadupaného!* ..

Libent, milovník něčeho; libosť. »Nebyl libent koní.« »Proč by nekoupil obraz, když je jich libent.« »Nejsem toho libent.* Název