Šupinky, lehounké třevíčky, slaměné pantoflíčky, čochetky. »Stojí mě ty šupinky jen pár krejcarů, a užiji v nich pohovy; ani mě slyšet není, jdu-li, jsem v tom jak bosá.«

Ženská nehospodárna prý vše rozcundá, tolik jako rozmrhá. »Ten dostal pěknou cundu za ženu; ta brzy rozcundá, co on klopotně naliospodařil.« Canda má týž význam; říká se, že jmění rozcandali. Jsou to významem zpřízněná slova, jako: candra, cára, coura.

Kalfák, velký, objemný hrnec. Odvozeno snad od kalfasu zednického. »Takhle, aby měl pořád kalfák kafe.«

Hrc (býti), tolik asi jako »nahromadě býti«, ochuravěti. »Ta nemá kloudného zdraví zdraví, jak něco o ni zavadí je hned hrc.« »A jsem hrc!« (Stůňu.) »A jsem na hroinadě.« . . . Shrknouti něco, znamená sesutí; tudíž: v troskách, v hromadě ležeti; jest tedy hrc, neh na hromadě zcela stejného smyslu.

Nevzkříšený, tolik as, jako: báječný; náramný. Zvláště při označení ohromné sumy, užívá se téhož slova, a proto slýcháme: »Dal za to nevzkříšené penízek »Cení to nevzkříšený peníz.« »Je to nevzkříšená suma.« Jako nevzkříšený, užíváno bývá i krvavý; ovšem, že toliko ve spojení se slovem »peníz-e«. »Vyhnal to na krev peníz.« (Vydražil to na vysokou cenu.) »Chce za to krev peníz!« »Jsou to krvavé peníze za to.«

Plonda, plondati. Nevkusně, bez pravidelného střihu ušitý oděv, slove plondou; že se to na něm plondá. »Dala jsem si jí ušít jupku a ona mi to tak zpizdila. Mám to na sobě, jako plondu.« I nepořádně, Jidrdlišsky oblečená ženská, bývá zvána plondou. »Kdopak ti tu sukně šil? Jseš v tom jako plonda.« I široká, nevkusně ušitá kalhotka slove plondou; »plondá se to sem tam, až hanba plit.«

Bouchati, hloupě mluviti. »Jseš strýček bouchal! Lepší uděláš, budeš-li mlčet.« »Ty jseš hochu bouchavý.« Proto, Bouchal je vyšší stupeň Plácala.

Hubař: Tak jmenují velký, šedo černý (skvrnitý) druh plžů, jaký v zahradách, nejvíce v lesích se nalézá, (bez skořápky.) Snad proto obdržel plžák jméno hubař, že v lese rád ožírá houby. Zároveň se přezdívá tomu hubař, kdo lživé zprávy rád roznáší, neb z maličkosti nadělá velké věci á snaží se učiniti »z komára velblouda.* Hubař, hubařka, zastupují na místě mluvka. »To nebude as pravda, jak to řekl on, tomu nepřikládej víry; on je náramný hubař.«

Gusf.irovati, tolik asi, jako zkoušeti; pozorovati. »Tak jsem tě gustiroval, dáš-li si říci.« »Chci to sgustnout, jak by to šlo.« »Však já tě vygustíruju, buďeš-li dělat dobrotu čili nic.« Toto vygustíro-vání znamená též jako bychom řekli: »Vytrestati, dostati někoho.«

Trhan jest spustlý člověk, vagabund. Trhák, znamená starý, sešlý kabát, obyčejně pro zimu, jaký nosí nádenníci v zimě do