práce. »To já tolik peněz do kabátu nevložím; chci jen tak ňáký trhák, co bych měl do práee.« »Vzala si mužův trhák do lesa.«

Pásnouti, tolik jako: padnouti, na někom oděv. »Ten kabát na něj padne, jako když ho na něj. uleje.« »Ten kabát mu pasné.« »To mu to nějak pasne.« »Ale páslo mu to za mládenček

Tlouk. Nemotorné osobě se říká, že je to hloupý tlouk. »Z tebe do smrti nic nebude; zůstaneš navždy tloukem.* »To jsi si vzal pěkného tlouká za ženu!« Na místě tlouk, v témže smyslu užívá se slova: »dřevo.« Nebo se řekne: »Jest to takový dřevec.« A nebo dokonce: »Boží ddřevec*, »Boží dřevo<.<, což jest z uvedených »ďře-věných« nadávek nejšetrnější.

Krejcarovat. Tak zvané kupování v malém, jmenují lidé krejcarování. »Na světě nerada krejcaruju, koupím si raději vše ve větším.«

Houkali. I toto slovo má několik významů. Slyšíme-H, že krávy málo houkají, málo toho houknou, vyrozumívá se tím, že málo dávají mléka. Tudíž toto houkání značí, jako bychom řekli: »dávání«. »Ty jsi mi toho houk! Celé dva zlaté.« Ve smyslu tohoto houkání rovněž se říká »Naštědřit,« »Uštědřit.« »Ten toho uštědřil!« Houkati, znamená zároveň: » výskati*; hýřit. »Mít čtyřicet krejcarů na den, to si může člověk málo houkat.« »Se zlatkou na plesu, můžeš dělat slabé houkání.« »Je týden ženat a již začíná houkat na ženu.« Tím označené velitelství, poručenství. »Ten by si zde chtěl bciukat.«

Naplachnouti se, ošiditi se, či jak říkáme: »dostati se.« »To jsem se naplách.« »Ten se naplách.« »Naplách jsem tě!«

Slepice kdáče, leč špatnému čtení rovněž se říká kdákání. »Překdákat,« přečíst. »Ty to divně kdáčeš, zda-li pak to již pře-kdáěeš.«

O člověku nedůtklivém říká se, že si vše moc aprendiruje.

Na madračku, tolik asi, jako na maděru, zúplna, dokonale. »Je to uvařené na madračku.« »Je opilý na madračku.«

Slída. Zvědavá, slídivá žena slove slídou. »To již zas ta slída zd,e byla na těch hruškách.« I mužům se uděluje týž název. »Ten slída jiného nemá na starosti, na práci, jen brousit kde co k snědku.«

Rundál. Smotany kus látky, nějaký svitek vůbec, jmenujeme rundálem. Tak na př. má.-Ji ženská smotany nákrční šátek pod jupku, říká se, že jí to vzadu dělá rundál. Rovněž i nestejně předené nitě jmenujeme rundálovité, nebo že jsou samý rundál. Tlusté přízi, o nitích k šití, a podobném, k označení nepřiměřené tloustky, říkáme: »Je to jako rundál.«

Chloustnouti, chlejstnouti, značí prudce tekutinu vylíti. »Vy-chlest na něj hrnec vody!« »Chloust tím na hnůj!«