Předchozí 0208 Následující
str. 189

český kazatel v Berlíně, 28. července 1754. Když pak r. 1799 již nedostačoval, hyl rozšířen a 29. listopadu vysvěcena nová část. Česká církev zpívala při tom ze svého kancionálu obvyklou píseň: Jižť bídní teď nad hrobem stojíme...

Církevní pečeť měla opis: Pod tvou ochranou; německá pozdější pak, užívaná hlavně v období, kdy se Novo veští hlásili většinou k náboženství Ochranovských bratří, měla nápis: Dein Wort ist meines Fusses Leuchter. Ps. 119. Nowawes. Uprostřed stál poutník s poutničkou holí, jakožto upomínka na původ osadníků novo-veských.

Dr. Čeněk Zíbrt:

Čech zahradníkem u sultána v Cařihradě r. 1837-9.

Známý sběratel písní v kraji Prácheňském J. T. Nováček', upravil do tisku sbírku dopisů zahradnického pomocníka Fr. Štefla, který byl povolán do Carihradu, aby tam se svým pánem zařídil sultánovi zahradu. Psal rodičům a bratrům, jak cestoval, jaké dojmy prožil pak v Carihrade. Líčí město, přírodu a lid. Používal času volného, aby podnikal cesty do okolí i do Asie. Věnoval volný čas zejména zábavě lovecké. Trochu honosivosti vtírá se mu leckde do péra, ale celkem střízlivě posuzuje poměry tehdejší a rád přirovnává poměry domácí s tamějšími. Jako zahradník všímá si stromů, květin, zahrad, lesů. Zajímají ho svatební obřady, zvyky v manželství, život v kafírnách, pouliční výjevy, při nichž nezapomenul ani na příslovečné psy cařihradské. Zmiňuje se také o snahách přizpůsobiti kulturní poměry podle vzoru evropského. Pěkně názorně popisuje stavby dřevěné a vysvětluje příčinu častých zhoubných požárů. Překvapuje čtoucího, jak pomocník za-liradnický staral se o náboženské poměry, o všecka vyznání, jak v Carihrade žijí, vespolek se snášejí, jaké mají obřady a posty. V době nynějších cestopisů po Carihradu zasluhuje otištění tento soubor dopisů, jenž tvoří dohromady cestopisné dojmy Čecha zahradníka v létech, kdy literatura česká nemá jiného popisu o pobytu v Carihrade z péra cestovatele Čecha. Stránku slohovou a pravopisnou opravil asi spisovatel J. T. Nováček. Škoda, že zvláštnosti pravopisné a snad dialektické nebyly zachovány. Ale přes to dlužno s povděkem vzpomenouti zásluh Nováčkových, že porozuměl významu dopisů zahradnického pomocníka Fr. Štefla a z majetku soukromého, kde by upadly v zapomenutí, zachránil je přehledem v rukopisu, jenž nyní jest chován v bibliotéce Musea království českého, odkud se svolením si. správního výboru je otiskuji-


Předchozí   Následující