Vypravování cesty z Vídně do Konstantinova a zpráva o tamním kraji a způsobu a obyčejích jeho obyvatelů od Františka Štefla, zahradnického mládence v císařské turecké zahradě kon-staniinopolské, vydává Jan Tomáš Nováček, kaplan Kumžatecký, spoluzakladatel dědictví svatojanského.

Z Vídně, dne 8. dubna 1837.

Nejdražší rodičové.

K vědomosti Vám dávám, že 10. neb 16. tohoto měsíce z Vídně pojedu k mým předešlým pánům ďo tureckého hlavního města, Konstantinopole, k tamnímu císaři zahraldu zakládat; a to na dvě léta dle učiněné smlouvy. Dostaneme peníze na cestu tam, a až budeme hotovi', zase nazpátek. On žádného jiného nechtěl, než jenom mne, proto, že se na mě může se vším spolehnouti. To mně těší, že se nám zle tam nepovede. Já! budu mít na rok 6 set, a on 2000 stříbra. Kdyby to bylo k někomu jinému, nešel bych, ale že jest to k samému císaři, tak jsem se osmělil: aspoň viděti budu cizí země, a jiný díl světa; a jestliže ve zdraví se navr.átím, mám přislíbeno, že dostanu dobré místo, které, jsa ve Vídni, i 10 let, bych nedostal.

Pas obdržel jsem do Turek od zemské vlády beze vší obtížnosti, o který jsem se ani ucházet nemusel, protože kníže Meternich mou pocestní knihu jí předložil, a od našeho císaře pána jsme tam schváleni a poručeni. My pojedeme po Dunaji na parní lodi přes černé moře. Za 14 dní jsme v Konstantinově.

Nejdražší rodičové! Já se s Vámi upřímně loučím, a Pánu Nejvyššímu Vás poroučím, nohy a ruce Vám líbám. Dá-li Pán Bůh zdraví, za dvě léta Vás uhlídám. Sestry pana švagra též líbám, a ostatní přátely a známé na stokrát pozdravuji, a upřímně se s nimi loučím. Můj nejdražší tatínku a maminko, za to Vás prosím, jenom se nermuťte; já doufám v Pána Boha, že mně zdraví popřeje, a se šťastně navrátím. Já Vás upřímně líbám, a ostávám d!o smrti Váá upřímný syn*.)

Ze Staré Oršovy dne 24. dubna 1837.

Milý bratře!

Já Vám k vědomosti dávám, že jsme 21. do Oršovy ve Valaskw dorazili, a to při dobrém a stálém zdraví. Zde osm dní čekati musíme na jinou lodí, nevědouce, co dělati pro smutnost.

Žádal bych ti ten lid surový viděti. Jejich chatrče z proutí zpletené a hlínou vymazané, zdají se býti jako bobrové boudy. Aniž