5 matrosů se uchránilo, jenž na lodičkách k břehu se připlavili, a ostatní byli všichni ve vlnách mořských pochováni: správce se svou paní a dvěma dětma, a ostatními plavcemi. Poněvadž tam mnoho skal jest, jak udeří na ně rozjetá lodí, tak jest po ní. My museli též pracovati v čas nouze, když byla veliká bouře. Na Boží hod svatodušní jsme si oba nadělali puchýřů na rukou od provazu, neboť jsme celý den pracovali, jestli jsme chtěli zachráněni býti. Někdy připadla taková mlha, že jsme na tři kroky na moře neviděli, z místa nemohouce, to trvalo někdy den, někdy dva, i více. Náš správce musel lodí do širého moře hnáti, poněvadž jsme neměli daleko ku břehu, a přistáti k břehu nemohouce skrz velké skály a vlnobití. My jsme udělali na moři přes 300 mil, přinuceni jsouce sem a tam jezditi. Na širém moři kotvici hoditi, není možná pro nezmírnou hlubinu. Na černém moři jest nebezpečno obzvlášť z jara a na podzim, když veliké větry a mlhy panují. Lonskýho roku přes 60 lodí šlo na něm k zahynutí.*) Přesmutno jest na moři: není nic jiného viděti, nežli pouhou vodu, oblaky a množství ryb, t. nichž některé jsem viděl tak velké jako koně. My jsme 4 zastřelili z flinty, a některé ptáčky. Na lodí měli jsme 8 děl, množství ručnic a jiné zbraně; nebo se na moři mnoho loupežníků zdržuje, tteří jedoucí loupí, ale nám se, chvála Pánu Bohu, nic nestalo.

Posledně jsme přec pohodlný vítr dostali, že jsme šťastně do Konstantinova přijeli. Konštantínov jest pěkné a velké město v rozkošném položení u Marmora moře; 12 hodin potřebuje, kdož lio chce objeti. Když jsme přijeli po průlevu, který sedm hodin dlouhý, vede % Černého moře sem do města, nemohl jsem se dost nadívati. Od Černého moře až sem z obou stran jest staveními osázen, jako nějakým předměstím. Krajní domy stojí ve vodě. Krásné to položení ti ani vypsati nemohu. Kdyby byl jiný lid zde, bylo T)y tu jako v ráji. Stavení jsou větším dílem dřevěná, ale tak způsobně vzdělána, že znáti není, jsou-li z dřeva neb zděná, jsou na trojí i na čtverý patra vysoká.