Jde-li se na procházku do cypresového háje, nic tam nespatří se jiného, nežli samé turecké hroby, a na nich kameny se zlatými nápisy; neboť turecké hřbitovy nejsou jinde, než kde cypresový les. Přál bych ti viděti toto nádherné stromoví: cyprese, laurus, mirtus, oleander, puniea, zkrátka, co ve Vídni jenom ve sklenících (Glashaus) a hrncích se chová, to zde roste divoce. Fíkové stromy jsou zde tak tlusté, že je dva mají co obeknouti.

Mor se letos opět rozmáhá, v několika dnech začal silně; ale když jsme do Konstantinopolu přišli, nebylo již nic slyšeti o něm. Není divu, že mor zde často bývá, poněvadž lid jí nepořádně a nečistě: okurky se slupkami bez soli a bez octa a mnohý jich sní pojednou i 30; neloupané tykve (Kúrbis); švestky nenechají dozráti, zelené trhají a po ulicích prodávají; ryby syrové, a ostatně mnoho jiných škaredých věcí. V čas moru nesmí jeden o druhého zavaditi; nebo zavadili zdravý o nakaženého, ihned se nakazí. Tak tuze chytli-vá jest ta nemoc, že v loni umřelo na ni zde 5000, vesměs k 60,000 Turků, ale Europčanů 50 jenom. Ten čas, když jest ovoce, vždycky jest silný mor: což já nezralého ovoce požívání přičítám. Vycházejíce ven se kouříme, a když přijdem domů, šaty slečem a vykouříme, na vzduchu je provětráme nechávajíce, v jiné se oblíkáme. Až budeš rodičům psáti, napiš jim, že je nastokrát pozdravuji a líbám, že jsem zdráv, a oznam jim, co ti píši. Chovejte se dobře, neb to jest nade všecko. S Vámi upřímně se loučím, kdyby mě ten pád potkal, a já z tohoto světa musel jíti. Srdečně vás, braří, pozdravuji, líbám a ostávám Váš upřímný bratr.

V Konstantinovu dne 20. září 1837.

Nejdražší rodiče!

Zde všecko dobře roste, ačkoliv velmi málo prší, a veliké jest horko: ale větším dílem jest všecko pusté a mrtvé. Málo jest polí, která zasetá budou. Zde by mohly nejpěknější vinohrady býti. Po kopcích roste víno divoce, nese mnoho užitku, a jest brzo zralé. Stromoví, které u nás jenom v zahradách jest, a přes zimu v sklenících býti musí, roste zde divoce; jakož: bobkový strom, hřebíček, citrónoví, oliander, olivoví, cypřišové lesy, a jiných zrostlin velké množství.

Stavení jsou obyčejně dřevěná, i sultánovy paláce jsou z dřeva. Ačkoli jsou některé domy v čtverý patra vysoké, ale jsou celé dřevěné, a z venku malované buď červenou aneb jinou barvou. Ohně se jest každou chvíli co obávati; neb zdejší lid jest velmi neopatrný; rozdělává oheň i vedle domu, nic na to nehledí, že jest dřevěný. Když oheň přijde, musí jenom každý utéci. Na vynášení nábytku není ani k pomyšlení, ježto jeden dům na druhém jest, a ulice jsou