Předchozí 0219 Následující
str. 200
»Ochrana či záliba domoviny«. (František Karásek v P.) V Českém Lidu podával jsem od počátku zprávy o nynější snaze v Německu, zachovati staré zvyky, kroje, slavnosti, staré rázovité umění, stavby, starý byt a život lidový, všecky zvyklosti starodávné. Vznikají spolky, vydávají časopisy pořádají výstavy, slavnosti. V poslední době poučí vás o těchto snahách: Die Dorfheimat. Monatsblat fůr ländliche Wohlfahrt- und Heimatpflege, Herausge-geben von O. Schleinitz. Verlag von E. Schúrmann, Dresden. Viz podrobně o těchto pokusech XIV. Jahresbericht des Vereines fůr Sächsisehe Volkskunde auf das Vereinsjahr 1911 erstattet vom Vereinsvorstande. Dresden, 1912, str. 42.    Č. Zíbrt.

Prkošiny. V popravčí knize berounské z r. 1512—1552 je vyznání: »Item, když jeli z Knína Berúnští, byl jsem při tom, když

sme jim brali sukna,__prkošiny a koření. Vo to sme se všecko

dělili.« Prosím za laskavé vysvětlení slova »prkošiny«.

.    Ant..Helebrant, prof. gymnasia v Roudnici.
Píseň pod košatou lípoui. (Slč. Sláva Maříkova). Píseň ta není lidová, přes to, že dnes ji hrají gramofony, flašinety, po ulicích i po návsi kde kdo ji zpívá. O původu mohl by u nás podati výklad učitel p. Fr. Homolka, nejlepší znalec podobných písní. Text zní: »Pod košatou lípou, malá lavička, na ní sedávala moje Anička, ptáci libě pěli, lístečky se chvěly, tam jsme si dávali randíčka. — A když potom náhle lípa rozkvetla, div nám libou vůní hlavu nespletla; přiletěly včely, květy rozechvěly, čarokrásna píseň světem zalétla. — Kdož si může více na tom světě přát, pod košatou lípou děvče milovat, slunko padá v lesy, moje nejmilejší, jak nám může dlouho, láska potrvat. — A když potom náhle lípa uvadne, a z ní suché listí na zem opadne, jen když v tvém srdéčku, můj drahý Jeníčku, vroucí láska ke mne nikdy nezvadne.*.    Č. Z.

Směs.

Divadelmí popěvek ruský o Češích r. 1810 z opery »Knjaz Ne-vidimka«. otiskujeme následující popěvek (kuplety), zajímavou chakteristiku »bratra Čecha«, bezstarostného, veselého zpěváka a při tom energického člověka, který dovede vše svým způsobem provésti. Tyto kuplety byly zpívány na jevištích ruských na počátku minulého století a přešly potom do populárních lidových zpěvníků, z nichž jeden se dostal s ruskými vojíny r. 1813 do Čech do sbírky Hankovy a nyní jest v knihovně Musea král. Českého (sig. 78. D. 29). Zdali tato opera jest ruského původu, nemůžeme říci.


Předchozí   Následující