str. 207
ovoce, nebo takové od zatmění téhož zlou impressí neb nepříjemné tlačení přijímá, a potom člověku snadno škoditi může. (Leták vydaný v Praze r. 1654). Č. Zíbrt.
Naučení ženám z r. 1813. Vězte, že při volení svých šatů máte vždycky na zřeteli míti stav a jmění rodiny své. Noste se slušně, ale ne nápadně, fintivě, abyste se nelíbily více jiným, nežli muži svému. Nežli vyjdete z pokoje svého, mějte pozor na to, aby lem košile neb šatů vašich byl v pořádku a nevyčníval na křivo. Vlasy, čepec, klobouk mějte jednoduché a čisté. V chůzi držte hlavu přímo, oči sklopené a v jisté odlehlosti na zem upjaté. Nedívejte se v pravo v levo po mužských neb ženských, neohlížejte se při každé příležitosti, nesmějte se, nezastavujte se na ulici k vůli klepu. V kostele vyberte si místo ukryté a osamělé před oltářemj, tam zůstaňte a nepřecházejte s místa na místo. Hlavu držte vzhůru a odříkávejte své modlitby bez ustání, hledíce do knihy neb na obraz před vámi, ale beze všeho pitvoření; nechť srdce vaše lpí na nebi, a Bohu se klaňte ze vší své moci.« V týž čas dává u nás šlechtic nábožný dcerám svým následující naučení: »Odříkáváte-li při mši své modlitby, tedy netočte hlavou sem tam jako jeřáb, nýbrž hleďte přímo před sebe a důstojně, neboť vzbuzují pohoršení ženské, které vábivě a beze studu kroutí obličej sem tam.« (Záfenam na desce Beckovského Poselkyně). Emil Horský.
Cos nového k působení smíchu. Reklama z r. 1813. »Jak smích dobře na zdraví účinkuje, vidí se důkaz na každém člověku, který se rád směje, ne zubí nebo šklebí, jakož mnohý má nezpůsobný zvyk, nýbrž který upřímně srdečně se směje jakožto následkem veselé mysli. Ohledem na prospěch smíchu na zdraví člověka jakýs lékař v půlnoční Americe vynašel (přej!) jakýs prášek, nímž když se člověk natřel, smích se mu příjemným polechtáváním žilek citli-vek vzmáhá, arciť někomu méně. Jakýs starý mrzouš, jenž co živ se ještě nezasmál, také si ho nakoupil, aby svůj starý věk si přec prodloužil, ačkoli dosavadní živobytí samou omrzelostí strávil. Mysle si, čím více se bude smát, tím zdravej že mu bude, práškem tím třel se čím víc tím lip. Ale co příliš, to škodí; neboť smích tak velmi si zbouřil (snad všechen co od jakživa ho měl zadrženého), a jakkoli se mu zas proti němu dávalo užívat a ostatně se pomáhalo, přec ve 48 hodinách do smrti se uchechtal. Jestli s práškem tím v pravdě, zajisté brzy také se k nám dostane, a pak na světě nebude nikdež žádného plačtivého oudolí. A proč by ještě kdo plakal neb se zlobil? Když matka děti zmrskala, jen trochu je natře a budou se smát; jen se musí pamatovat, aby je zas nezmrskala, že snad se jí smějou. Kdyby pak sama zlostí plakala, že muž v kar-tech sedí, ten ji jen trochu natře (zatím někdo za něj vezme karty), bude po zlosti a může zas jít si do nich sednout. Když by rozlo-ben chtěl se jí lískovkou na kůži dostat, jen když by se mu dřív
|
|
