Co ženich do hospodářství přinášel a po smrti nevěstě poručil? —

1. Právo v otcovské chalupě po 12 let hospodařit. Kdyby do dne do roku bez dědice umřel, užívá nevěsta toho práva.

2. Jiný opět nepřináší nic a nevěsta jemu též »nic« nezadává, poněvadž se ženich do sirotčího hospodářství dostává a zde »do vejrostu dědiče hospodařit bude, s tou však vejminkou, když dobře budie hospodařit, že obyčejný vejměnek pro sebe a svou manželku použiti má.«

3. Někdy přináší ženich »podružskou chalupu za 18 zl.«, aneb jehalupnickou živnost«.

4. Josef Vondráček má svou chalupu od otce na půdě vrchnostenské postavenou, a malé role. To vše v pádu úmrtí své nevěstě Kateřině Teplého z Březin postupuje »s tou však vejminkou, že otce a matku až.dio smrti živiti, jim sloužiti se zavazuje, jakož i sestry Terezii a Kateřinu u sebe míti, je taky živiti a potřebným šatstvem zaopatřovati povinná bude.«

Co nevěsta do hospodářství přinesla?

1. Někdy krávu za 15 zl.; jalůvku za 6 zl., šatstva, (aneb připojeno ještě šatstvo svatební) vinutí a peřiny, kteréhož přínosu se i cena buď jednotlivě neb v celku udává. V pádu úmrtí »vše to ženichovi na ďědično zanechává, nechť s ním na krátce neb na dlouze živa jest, nechť se s ním zdětí nebo ne.«

2. Jindy slibují oboje rodiče novomanželům, že jim »ňákou chalupu na obci vystaví«.

3. Dosti znamenitá výbava to byla, když nevěsta přinesla: 1 krávu za 18 zl, tři kopy plátna za 30 zl., půl kopy klouby lnu po 30 kr. 15 zl., šatstva, vinutí a peřin za 35 zl.

4. Jan Michalička vzal si vdovu Kateřinu Kašparovou, která ženichovi pojistila vejměnek: 2 měřice žita, 3 m. ovsa, pak na vychování 1 krávy 2 centy žitné a 2 centy ovesné slámy a 3 centy sena; pak světlo a teplo při hospodářství. Aby však ženich »nemyslel, že jenom jako čeledín u mně ve službě stojí, tedy když bude až do vejrostu k hospodářství schopného dědiče dobře hospodařit, tedy může veškerý výnos použiti, když ale zle hospodařit bude, musí se s postaveným vejmenkem spokojiti.*

5. Zřídka stávalo se, aby nevěsta hotové peníze přinesla, jako Kateřina Storkova ze Svratoucha, která mimo jiné výbavy ještě »100 zl.« hotových ženichu Janu Vodičkovi odevzídlala.

6. Mnohokráte stalo se, že otec postoupí půl neb celou živnost synu neb dceři a pro sebe jen skromný vejměnek ustanoví a ž této podmínky mluví k nám bída výměnkáře, tehdy tušil, jak trpký neb vzácný mu ten brambor bude. Václav Pešek ze Svratky provdal dceru Barboru za Josefa Sádovského a postoupil své dceři půl živnosti, protože »pro jeho těla nemožnost a sdělané dluhy na