stero druhů, a ostane jich zde veliké množství přes zimu. Jedni jsou tak velcí jako drozdi; ti ale zde přes zimu neostanou. Já jsem též tento podzim mnoho sluk, též bažantů, zajíců, dva srnce, dvě divoké svině, jednoho vlka, jednoho šakala zastřelil v Asii, když lidem v lesu stromy kopati jsem nechal; nyní ale nemohu mnoho s flintou choditi, poněvadž máme mnoho práce, a k tomu my jenom jsme dva sami.

Též jste ptali se mě, jaké zde obilí roste. Zde by mohlo všecko obilí se roditi, kdyby zde lidé z Evropy byli; ale zdejší pronárod jest lenivý, nechce mnoho pracovati: zde všecko poloviční práci potřebuje, a samo od sebe roste. Na mnoho mil zde samé jsou pustiny: nic zaseto; kopce, které by ty nejlepší vinice poskytnouti mohly, stojí nevzdělané a pusté; veliká jen stáda ovcí a koz se po nich pase. Kde ale jest pole, tam nenalézá se nic jiného, než-li ječmen, málo pšeiiiee zaseto; též mnoho turecké pšenice a rejže. Na blízku u města nebo u vsi v dolinách jsou zahrady, v kterých kuchynské zeliny se nacházejí. U města něco málo jsou kopce vzdělány, díněmi (melouny) a jahodami posázeny." I téz některé jsou tu vinice. K politování jest ta dobrá zem, jak darebně a líně se vzdlě-lává. Žně jsou zde ze začátku června. Když počnou, svezou obilí na místo, kde jest drobet rovno, a mlátějí tímto způsobem. Mají prkno, podobné saním, v kterém ostré kameny jsou zadělány. Zapřah-nou koně neb voly do tohoto prkna, obtíží je velkými kameny, rozprostřou to obilí do kola, a kolem dokola s tím prknem jezdějí, až ta sláma jak řezanka drobná jest; pak vijí lopatou na způsob jako u nás, pak říěicemi prosívají: polovic zrní jde v ztrátu. V letě jsou zde nesnesitedlná parna, žádného luftu, takže když i v stínu kdo sedí, musí potiti se, až z něho voda teče. Za vedra toho musím dvakrát neb třikrát denně převlíkati košile, neb jsou vždy mokré, jako když je z vody vytáhne. Tuto zimu jsou zde pěkné časy; dvakrát snih padal, ale hned se zas ztratil, poněvadž zem není zmrzlá, a často prší; přec ale pěkné slunečné dni panují. V loňskou zimu bylo zde mnohem více sněhu.

V tureckých svatbách se též hudba činí jako u nás, a trvají 3 i 4 dni. Každý turek má jen jednu ženu, s kterou jest oddán; ostatní ženy, které má, jsou otrokyne. Žádný turek nesmí více žen míti, než 10 neb 12, to jest, otrokyň; ale děti nesmí leč, s kterou jest oddaný, proukázati: má-li jaké dítě, hned v matčinným životě musí býti usmrceno neb po narození svém. Sultán Mahmud má přes 500 žen; ale jenom s kterou jest kopulirovaný, může děti míti, ostatní se poškrtí. Zde se může každý ženiti, ať je chudý neb bohatý: chudý musí sobě zas chudou, a bohatý zas bohatou vzíti.

Z Konstantinopole do Jerusalema jest na dvě stě mil. Též Vám musím psáti, že zde vánoční dtuhý svátek palác, který sultánově princezně byl staven, a ještě nebyl zcela hotov, vyhořel, v němž