a když je tu mnoho pokojů,

kdo ví, který je to králů,

ha, ha, ha, tu vidím ňákyho sedět,

ten snad bude o králi vědět.

Sedlák první:

Ho to je ňakej žid handlovní,

ach ten neví sám o králi,

ha, jen my pojdlem do pokoje,

dyť ho tam. někde najdeme.

Žid vrátný:

Halt! stůjte, nesmíte dále jít,

neb by vám král dal hlavy štít,

Sedlák druhý:

Ale dyť mu říkají »milostivý králi«,

tak to žádná pravda nerií,

aby on nám měl hlavy yzít,

to by měl tyran titul mít.

Žid vrátný:

Nechte vašeho žvandání,

já jsem vrátným u něj nyní,

já vám to přede musím povědlět,

jak tomu máte rozumět,

musíte přede pokojem dveřmi koukat a tiše chodit,

až uhlídáte krále berlu naklonit,

jestli nakloní, vejdete,

jestli ne, tak hlavy dole mít budete.

Sedlák první:

Berla, berla, to je brkolata hůl.

Sedlák druhý:

Ale jen nebuď tak velký vůl,

jen tiše choď a koukej na něj

a trošku se jemu taky klaněj.

Sedlák první:

Berlu zrovna v ruce drží,

do dveří jak tyran hledií

a bratře, radě utíkejme,

dokud nám hlavy nevezme.

(Utíkají na spá.tek.)

Ach bratře, já db smrti ke králi nepůjdu,

raději nechám všech soudů,

jen pořád utečme domů,

aby nám nedal vzíc hlavu pryč.

Komorník první:

Bratře, niy sme nyčko hodlní páni, máme poklady královské svěřený,