věčné připravovaný byl.« Serbus prováděl tehdy ve své církvi, v níž prý převládala mravní pokleslost, vnitřní reformaci, a Mojžíš mu byl v tom nápomocen. Obec byla spokojena s kazatelem a kazatel s obcí.

Poměry tyto se změnily, když přijal Mojžíš úřad kazatele v Nové Vsi, uprázdneným odchodem Litochlebovým 3. list. 1764. V červnu (2.) 1765 byl od! inspektora německé církve postupiinské Novoveským představen a sice jako kazatel německé a české luterské církve, z čehož Němci dokazovali později nadřízenost německé církve nad českou.

Za Mojžíše nastala úplná roztržka mezi českou a německou církví, takže mohl králi 7. srpna 1784 psáti,1) že tamní »církve dělí národnostní záští«. Ale i mezi Mojžíšem a českou a německou církví zvláště .vzniklo urputné nepřátelství, které vývo'ji české církve velice škodilo. Změna těchto neutěšených poměrů nastává teprve smrtí Mojžíšovou 26. října 1797. Všimněme si pro lepší poznání obou sporů zvlášť.

Spor mezi obcí českou a německou trval do jisté míry od počátku, avšak nenabýval zjevných tvarů, pokud! Čechové ze svých původních výhod jednu po druhé německé církvi přenechávali. Když se však nenásytnosti německé církve postavili na odpor, propukla roztržka, ve které hráli Němci úlohu utlačovaných, ale vítězících.

Rozpor mezi českou a německou církví objevil se zjevně r. 1772, když dva starší české církve berlínské Ambrou A Rechtschaf-fen podali na správu duchovních záležitostí žádost, aby byl jmenován bývalý rixldlorfský kazatel Jan Ambrož inspektorem tří českých církví luterských, berlínské, rixdorfské a novoveské, odvolávajíce se k tomu, že to bude pouze pokračování a obnovení starého zvyku, jelikož berlínští kazatelé Liberďa i Macher tuto hodnost již vykonávali. Tvrdili, že Ambrož tento uprázdnený inspektorát milerád přijme a že bude mezi nimi jistě s velikým užitkem pracovati, zna'je mrav, řeč i zvyklosti vystěhovalých Čechů.

Tento Jan Křt. Ambrož, jenž se sám psával Ambrosy a od jiných bývá nazýván i Ambroši a Ambrosi, narodil se r. 1741 v Lip-tavské stolici, studoval ve Vídni a v Halle a byl u Francka ve veliké vážnosti. Za svého působení v Berlíně obstaral korrekturu nové české bible v Berlíně tištěné. R. 1766 byl povolán za kazatele a učitele české církve luterské idb Rixdorfu, kamž byl 10. ledna (po Mojžíšovi) povolán. Při tom vypomáhal jako jeho předchůdce kazateli církve berlínské Serbusovi. Čechové si jeho výslovnost pochvalovali, ač k Slovákům neměli důvěry. V Rixdorfě žil až do