str. 313
"V Nové Vsi vypukl spor r. 1781 a vedl k tomu, že česká církev podala králi stížnost na svého kazatele. Prosila 6. října 1783 krále, aby Mojžíše přeložil a aby jim dal za kazatele Jeníka z Berlína nebo aspoň aby jim směl Jeník přisluhovati večeří Páně.1) Prý žijí již přes dvě léta v nemíru a v nesváru se svým kazatelem. A když pak došla 10. října odpověď, aby supplikanti dali raději pokoj a žili v míru a lásce se svým kazatelem, podali 28. ledna 1784 novou žádost za odstranění kazatele.2) Jest to skutečně podivná charakteristika kazatele slova Božího, proti němuž většina obce takto svědčí: 1. Zakazuje jim svévolně užívání lavic kostelních, jichž používali po celou dobu, co kostel stojí; 2. žádá poplatky za křest, oldldavky a pohřeb, kterých nikdy neplatili; 3. pošle-li k němu nuzný nemocný, by mu posloužil večeří Páně, neučiní toho, poněvadž se domnívá, že by za to obdržel buď malý nebo žádný poplatek, a tak umírají takoví chudáci bez posledlní útěchy, skoro v zoufalství; 4. nestará se naprosto o naši školu a nechce naše děti v mateřské řeči vyučovati; 5. nechce předložiti účty kostelní a obecní, uváděje za důvod, že on sám je starším a představeným kostela;3) 6. nadává nám volů a vykazuje nás z kostela, říkaje, že nám nebude více v kostele, ale pouze ve škole kázati. Sám říká, že nechce býti naším kazatelem, abychom se jen ohlédli po jiném. Nabídli jsme mu, aby si vyměnil místo s Jeníkem, ale na to on nepřistoupí. Z uvedených důvodů prosí krále úpěnlivě za jiného kazatele.
*) Jeník (Jaenieke) Jan stal se 24. června 1779 druhým kazatelem berlínské a rixdorfské české luterské obee a 7. června 1792 řádným kazatelem obou církví.
a) Beschwerde der sämtlichen böhm. Gemeinde wider ihren Prediger: Die Drangsale, so uns der Prediger antut, sind: 1. dass er uns eigenmächtiger Weise unsere von Anfang der Kirche her innegehabten Stühle verbietet; 2. fordert er von uns für alles Trauen, Taufe, Begräbnis u. dgl. mehr Bezahlung, welche wir. sonst niemals bezahlten, welches auch die böhmische Gemeinde in Berlin und Rixdorf bis dato unentgeltlich frei geniessen; 3. wann ein armer Krancker zu ihm schickt, . . . das heil. Abendmahl ihm zu reichen, so tut er es nicht, weil er keine oder nur wenige Bezahlung zu bekommen glaubt und lässt solche Leute ohne Trost, fast in Verzweiflung sterben; 4. bekümmert er sich fast gar nicht um unsere Schule, will auch unsere Kinder nicht in unserer Sprache informiren; 5. will er auch durchaus keine Kirchen- und von der Gem. Einkünfte Rechnung ablegen, sondern gibt aus Geiz vor, dass er nur allein Ältester und Kirchenvorsteher wäre; 6. ... schimpft uns nur Ochsen und weiset uns aus der Kirche, mit den Worten, dass er uns künftig nicht mehr darin, sondern in der Schule predigen wollte. Auch wollte er unser Prediger nicht mehr sein, sondern wir sollten uns nach einem andern umsehen . . . Wir taten ihm den Vorschlag, mit Jänicke zu tauschen, er will aber nicht ...
3) Spor pro účty kostelní vznikl také mezi kazatelem a německou církví. Církev podezřívala kazatele z nesprávností, takže musel r. 1780 vedení dostelních knih odevzdati obci. Tato zvolila si pak s jeho svolením r. 1780 dva představené (Kirchenvorsteher), z nichž byli prvními pekař Richter a tkalcovský mistr Schmidt.
|
|
