za jiného kazatele a opětovali svou žádost 1. listopadu t. r., při čemž bylo přes 40 českých rodin na supplikaci podepsáno. A dostalo se 'jim. tentokráte aspoň zásadně příznivé odpovědi, že se tak stane, jakmile se nějaká vhodná příležitost vyskytne.

Obec vyčkávala. Když však uplynulo několik měsíců a Mojžíš zůstával, obrátila se 9. května 1785 opět na krále se žádostí, aby byl kazatel z jejich středu oidfetraněn, poněvadž prý působí svým špatným chováním a nikoli snad oni tvrdohlavostí, jen pohoršení a spory. Avšak žádost tato byla opět marná a ostří sporu stalo se konečně i samému Mojžíšovi tak nepříjemné, že požádal sám za jiné místo. Jak králi v listě 15. února 1786 píše, činí mu obec příkoří od té doby, kdy poznala berlínského kazatele Jeníka, jenž prý vyhovuje, jak se zdá, jejich blouznivosti. Zároveň stěžoval si, že mu kostelní příjmy při jeho četné rodině (měl 8 synů) nestačí. Král mu sice odpověděl, že bude o něho postaráno, ale nestalo se opět nic. Tu prosil r. 1788 opět o přídavek, jenž se mu od 1. května 1788 také dostal; když pak 16. června 1790 žádlal za 12 sáhů dříví ve snížené ceně, bylo mu 24.ěervna vyhověno, a sice tak, že 6 sáhů ročně patřilo jeho rodině, a 6 sáhů do školy. R. 1795 povoleno mu 16 sáhů dříví — ale kazatelem v Nové Vsi ponechán až do své smrti 26. října 1797. Osadníci mu nešli ani na pohřeb.

Nákladem Fr. Borového v Praze vydána právě kniha Dra Em. Chalupného Vltava. Kniha významná, zvláštní svou osnovou i zpracováním i svým spisovatelem. Obíral se původně otázkami studentstva českého a dělnictva. Psal psychologické a sociologické studie, nakreslil životopisy Karla Havlíčka, Josefa Jungmanna, díla vyznamenaná Turkovou cenou Musea království Českého za nejlepší literárně-historický spis český r. 1911-12. Vydal souborně svazek svých duchaplných feuilletonů. A nyní si živě představte, jak snaživý tento pěstitel studií historických a literárně-hisťoric-kých již od let studentských zasedá na vory a častokráte již sjel po nich, hlavně po Lužnici a pak po Vltavě až do Prahy. Netušili byste, sedíte-li na břehu Vltavy, že naháč se strojem fotografickým v ruce, na pramenu, klidně plovoucím po vlnách Vltavy, jest advokát z Tábora, náš autor roztomilé knihy Vltava, který znova a znova studuje lid i přírodu v Povltaví.