páni. si tady sednout, dyš plavčikovali.« — První dva vory či »řa-fow/e« pramenu sjely dobře, při sjezdu zadáku se ve vratech zlomila plaňka mezi zadákem a druhým vorem. — (Pramen poškozen): »Čert se v tom střihu mlel«, zahučel jako pro sebe; »tady se uštipla krajnice a tady zas.<: »Voni houšky pukají,« tvrdil mladší. »Tady byl vrfousek!« sháněl se vrátný. »Ah! Tu je nebozez,« chopil se ho. — »Tady před léty bejvala samá zátočina, jako na Nežárce,« vykládal

zatím vrátný studentům. »Ale nadělali tu prořízy a už neplavém starou řekou.e — »Na pramenu jak je ůáká skoula, hned všecko propadne skrz.« — »Nemáš šlahoun zbytečný?«

Dělají tu y kroucené.) řece prořízy. — Tenkrát, jak sme plavali z Homfortu bez pabuzy. — Taky šířku máme předepsanou, ale dávají nám i přes pět metrů, sotva to v šlajzně proleze střihem. — Voda už de valinou. — »Tenkrát, jak jsme plouli s Šimonovym, jáhla praskla u Suchomela.« »Co je to jáhla!« »Totéž, co šrek, krátký kmen, užívaný za kotvu.« — »Pozor! Nikdy se nestavějí za veslo. Tady v bučinkách je záčelivý kamení, hned se čelí, jak se nedá pozor, už to kolikrát zabilo člověka.« »Záčelivý je to, do čeho je možno čelit, t. j. čelem narazit.« — Vor byl už zrichtovanej, jen vosadit