v nichž tato země ožije v nové podobě jako v sloupech velechrámu, i ní samé zbudovaného jejímu duchu.«

Provázíni se vzrůstající zvědavostí a s upřímnou účastí Dra Ohalupného po Nežárce, po Lužnici, po Otavě a po "Vltavě až na Červenou. Naslouchám jeho hovorům, jak je vplétá v řeč studentů s plavci, jeho poučení o toku a úpravě řeky, jeho záznamům pověstí a vzpomínek historických, jeho tužbám a snahám na povzne-

Rybník Leština.

sení chudého a zanedbaného vltavského kraje. Neubráním se však vzpcmínkám a sladkobolným pocitům, kdy se Dr. Chalupný blíží na vorech do našich »kosteleckých« vodt do okolí mého rodiště. Stejně jako on prožil jsem mládí u Vltavy, pod naší vsí, Kostelcem. Jako student vracel jsem se na stráně vltavské, od červené až k Vorlíku a dolů k Badavě. Vyseděl jsem celé hodiny v pilné práci a když žár slunka zahříval, osvěžil jsem se ve vlnách jasné, čisté naší Vltavy. Od Červené a od Zvíkova plaval jsem nesčíslně-kráte po vorech i lodích a lodičkách ke Žďákovu a pod Vorlík »na dolejší přívoz«. A což Zvíkov! Netušil jsem jako student, kdy jsme kolikráte za prázdniny zavítali s veselou myslí, za zpěvu a jásotu na zříceniny, že po letech vydám knihu, jak byl staven a jaké měl poměry poddanské. Dr. Chalupný píše o Černém víru. Já ještě pa-