Služebníci, knihy podejte,

aby mně chvíle minula, něco čtete.

Služebník první podá knihu, čte:

Leta třetího kralováni Ašvera

stala se hodna příhoda.

Dva komorníci se na krále radili

a krále zabiti chtěli,

totiž Bagatan a Kchares.

Mardocheus žid vrátný je prones,

nebo on byl věrný králi.

Oni byli voláni a výslech dělali

a k tomu se přiznali,

že krále zabiti chtěli,

oni byli na smrt odsouzení,

a tak král jest zůstal živý.

Král:

Jaké pak odměny za to Mardocheus dostal?

Služebník druhý:

Žádné, on na lásce přestal.

Král:

Tak to nemůže zůstati,

za tu věrnost musím jej povýšiti.

Služebník druhý:

Něco dupa, někdo sem jde.

Král:

Nahlídněte, je-li Aman, ať vejde.

(Služebník vyjde ven náhlí dnout a Aman vejde.)

Král:

Amane, něco musíš rozsoudit,

a dobře to nařídit,

tak tobě to skrátka povim,

koho nejvejš poetit minim,

jak by se to mohlo státi,

aneb jak to udělati.

Aman:

Aby byl do královských šatů oblečen

a od služebníků aby byl po městě voděny,

i koruna královská na hlavu jemu dána

a při tom taková řeč hlášená:

Takovou čest má ten miti,

koho král žádá uctiti.

Král:

Pospěš a neudělej v tom žádnou chybu,

uděláš to Mardocheovi židu.

Služebnici tobě roucho podaji

a tu je koruna z mé hlavy.

(Služebníci podají roucho.)