Amane, máji jit ke králi,

král chce již jiti na hody.

(Jdou. Aman mlčí.)

Zde je Aman, již mohou jit,

a já je chci doprovodit.

Esther jde na proti:

Milence, amante můj nejmilejší,

pěkně vítám v čas nynější,

jen se' u mně posaději,

jedi a pijou, jak se libi,

muzika také ať hraje,

a krále obveseluje.

(Musika hraje.)

Král po muzice:

Nyní,povídej, co žádáš, manželko má,

a nefc která a jaká jest prosba tvá,

kdybys žádala i polovici království,

obdržíš ode mně té milosti.

Esther:

Jestli že sem nalezla milosť u tebe,

já nežádám polovici království od tebe,

jedině žádám, abys mně nedal zabiti

a při tom za lid můj chci prositi.

Král:

Kdo jest ten, který by tebe chtěl zabit,

anebo, kdoby to chtěl učinit?

Esther:

Tento Aman nás chce zamordovati,

on se opovážil o nás falešně mluviti,

jedině tu příčinu měl,

že se jemu žid vrátný jako Bohu neklaněl,

a protož já se přiznávám v tu dobu,

že jsem z židovského rodu.

A židi mají byt všickni mordováni,

nebo jsou patenty po zemích rozeslaný.

A proto můj strýc vrátný se neklaněl,

že přikázáni živého Boha na paměti měl,

nebo my máme od Boha poručený,

abychom se žádnému stvoření neklaněli,

a když o nás Aman falešně nalhal,

král jemu prsten, to jest dekret dal,

a on napsal, co se jemu líbilo,

a já nyni prosím za zrušeni toho.

Král:

Hned jemu můj prsten vezměte

a do všech zemi jiné patenty posílejte,

na ten spůsob, kteří chtěli mordovat židy,

aby žide zas je zmordovali,