panovati, a mají se půda, stěny, truhly, dvéře a okna v tak dobrém stavu držeti, aby nic, ani od obilí ani od mouky, v ztrátu nepřišlo.

Pouštění vody na kola, rychlost anebo-liž křesání kamenů, přiblížení běhouna k spodnímu kamenu, širokost pytlíku a natažení odrážky jak pro pytlování, tak i čistění, má se tak zříditi, jak povaha obilí a mouky, jež z něho mleta býti má, dle stupňů své rozličné jakosti toho žádá.

Na obilním mlýně nesmí se bez obzvláštního povolení nic jiného, než rozliční druhové mouky mlíti, jakož i obilí šrotovati, nikoli ale nějaké jiné věci roztírati.

Žádiný nemá za mlynářského chasníka přijat býti, leč který se tomu řemeslu pořádně vyučil, tím méně pak řízení mlýna na své starosti míti.

Každý mléč může své vlastní obilí sám semlíti, a od mlynáře takové připravení a zostření kamenů žádati, jakého druh mouky potřebuje, který obdržeti míní. Mlynář jest při tom také bez pobídky mléčů povinen, kameny alespoň po každém znamenitějším mletí, aneb po semletí třicáté dolnorakouské míry zostřiti, v nově zostřené kameny nasypáním jediné míry otrub náležitě vyčistiti a tím prázdné místo kleští naplniti.

Každému mléči jest svobodno, při mletí svého obilí, třebas by je sám mlynář obstarával, přítomnu zůstati.

Mléčové mají se v tom pořádku, jak do mlýna přicháizejí, nechť oni málo aneb mnoho obilí mají, odbývati, načež pořádné poznamenání k nahlédnutí mléčů vedeno býti má. Každlénm musí se jeho přivezené obilí, pokudž šest měr vynáší, zvlášť mlíti, a nesmí se s obilím jiných mléčů proti jejich vůli smíchati.

Ti, kteří sami melou, mohou své obilí dle libosti pomíchané do mlýna přivésti. Nicméně nestojí jim mlynář ani za váhu ani za dobrotu mouky, nýbrž za to, že se jeho stroj v dobrém stavu vy-nac-hází, a že meloucí příčinou nějaké díry, vyprášení aneb přípravy mlýna na obilí, mouce, otrubábh aneb jiných věcech ničehož neztratí.

Filousovité a snětivé obilí, které by ostatní obilí nakaziti a zneřáditi mohlo, nemá mlynář na moučnou půdu dávati.

Se svatojánským nebo-liž matečným žitem (námelem) pomíchané obilí nesmí mlynář ani pro sebe, ani pro mléče mlíti, nýbrž musí mléče s takovým obilím, aby je od svatojanského žita vyčistil, pryč odbýti.

Každé, do mlýna dovezené obilí, jakož i z něho namletá mouka i s otrubami masí se na mísové váze zvážiti, ku kterémuž cíli každý mlynář takovou váhou i s zavážím, dle předepsání práva cimentovaným, zaopatřen býti má.