a spolu oznamuje mu přání císařovo, aby zůstali ušetřeni, alfe ovšem, aby byl na ně dán pozor. Též vlci se zde zdržovali* Dle popisu panství Březnického z r. 1660 potuloval se ve zdejších lesích a Březnických v tu dobu ještě medvěd a vlk. Poslední vlk objevil prý se u statku č. 3 v Eoželově r. 1750. Černá zvěř udržela se zde až do konce 18. stol.

K hlídání zvěře a uschování píce pro ni postaveny jsou na různých místech zvláštní boudy, buď zcela dřevěné nebo zděné.

Třemšínské valy.

Takové boudy stávaly tu již v 17. stol., neboť r. 1646 vzpomíná se »chlív v lesích J. M. knížete arcibiskupa«. Jedna z mladší doby stojí při samém úbočí Třemšína v místě řečeném »na Kopaninách«, jest zbudována z kamene. Uvnitř jsou kamínka s nasekaným dřívím a s tak zvanou »palandou« k odpočinku připravenou. Klíč od té boudy mají lesní zřízenci a možno se v ní ukrýti před. deštěm i jinou nepohodou. Za arcibiskupa Bedřicha knížete z© Švarcenberka (t 1885) ohrazen byl veliký díl Roželovského revíru plaňkami a tak podnět dán k zřízení jedné z největších obor v Čechách. >