str. 447
cemi.*) Pověsti tyto jsou jen nepatrné ozvěny někdejšího života na hradě Třemšínském. Hrad totiž, když připojen byl k panství Rožmitálskému, byl opuštěn a ponechán svému osudu. Teprve od času arcibiskupa Viléma Floriana, knížete Salm-Salma (1793 až 1819) počínalo bývalé prostranství hradní oživovati. Týž arcibiskup meškaje v Rožmitále, poznal vzácnou pravěkou jeho památnost
Kaple z r. 1771 na Třemšíně.
historickou, jeho vysokost a ozdobnost, všestranný a daleký rozr hled a zdravý vzduch; z té příčiny castěji na Třemšín přijíždíval, a chtěje jej učiniti snáze přístupným, dal upraviti cesty a pěšiny. Srovnal podhradí i Vyšehrad a vše stromy posázel. Též prý »lust-hauzy« s pěknými chodbami tu zbudoval.
Od dob probuzení národa Českého stal se Třemšín cílem četných slavností a národních poutí, jakož i výletů za účelem povznesení národního vědomí podniknutých. Nejkrásnější a největší výlety pořádány na Třemšíně v letech 1861—1863.
*) Viz »Hrst třemšínskýeh pověstí« ve spisu, jejž roku 1910 vydal Gustav Klika pod názvem »Rožmitál pod Tremšmeni«, str. 48—50.
|