sokolové; za půl hodiny po nich přišli Březničtí, Milínští, Kaseljo-vičtí a Mirovičtí též s prapory; oba zástupy byly střelbou z hmo-ždýřů a hlučným »sláva« uvítáni. Před kaplí zapěli zpěváci sbor »Modlitbu«, pak na povýšeném místě zpívali sbory »Na Prahu« od Veita, »Kde domov můj!«, »Naprej« od Janko a j. i proslov a přednášky na tom místě držány byly. Lidí sešlo se na 5000 osob a, zastoupena byla třída vyšší i nižší. Třemšín byl zářištěm srdečného veselí, bratrského, vlasteneckého uvědomění, vzájemné svornosti a věru každý horlivý Čech, vida to, zaradoval se. Slavnost byla krásná, bez vady a hany a v pravdě česko-národní.«

Národní slavnosti konané dne 9. srpna 1863 súčastnily se spolky okolních míst a množství lidu z Bělčic, Breznice, Mirovic, Kasej ovic až z Nepomuku atd. Na Třemšíně byla brána velmi vkusně upravená a na ní významná slova: »Jeden národ, jedna mysl, jedno srdce.« V 10 hodin byla sloužena mše sv., zpěváětí spolkové u kaple shromáždění zapěli velebnou tisíciletou píseň »Hospodine, pomiluj ny (nás)!« Odpoledne ve 2 hod. uspořádali sokolové prostocviky, pochody a jiná cvičení, střídaly se pak zpěvy, deklamace, tanec, střelba do terče a j.; lid bavil se tu mile až do 6 hodin a zbytky hradlu si prohlédl.

Od těch dob častěji pořádány byly jednotlivé slavnosti a výlety na Třemšín vlasteneckými spolky z Rožmitála, Breznice, Příbrami, Blatné, Kasejovie, Nepomuka a i ze vzdálené Plzně a v nejnovější době také z Prahy.

Připomenutí zasluhuje také ta okolnost, že mnozí spisovatelé z kraje Podtřemšínského rádi užívají za pseudonym svého jména »Třemšínský«.

Byl to především farář Zabořský a rodák Kasejovický, Augustin Jedlička (t 1868), který jako »Velebín Třemšínský« psával divadelní hry pro mládež, lovecké písně a jiné. Gustav Bach, rodák z Budislavic, nadaný spisovatel, v mladém věku r. 1883 zesnulý, vydal pod jménem »Budislav Třemšínský« sbírku básní ve prospěch Národního divadla. V četných místních časopisech podal Alois Hovorka z Breznice pěkné monografie měst a dědin Podtřenišínskýeh pod jménem »Věkoslav Třemšínský«.

Na oslavu Třemšína psány nadšené básně a příležitostné popisy jednotlivých slavností do místních časopisů. Samostatnou báseň v jazyku německém o Třemšíně napsal 'již Jakub Jan Ryba, známý paedagog a hudební skladatel v Rožmitále (t 1815).

Vzletný proslov k výroční slavnosti dne 8. září 1861 na Třemšíně podal záhy zesnulý básník Karel Pravoslav Smrt, rodák Příbramský.

Karel Vavřínek, učitel ve Věšíně, nyní řídící učitel ve Lná-řích, sepsal veselohru: »Na čekání pod Třemšínem«, kterouž Jelínkova společnost v Rožmitále na »Plzencex se značným úspěchem