Předchozí 0469 Následující
str. 450

provedla. Župa hasičská se sídlem v Rožmitále nese jméno: »Župní jednota hasičská Podtřemšínská«. Vzdělávací jednota ve Věšíne slove dosud »Třemšín«. Bývalý »štěstinský« spolek ve Lnářích jmenoval se též »Třemšín«.

Konečně zmíniti se musíme i o tom, že vrchol Třemšína jest barometrem celého okolí. Je-li v mlhu zahalen, neb, jak lid říká, má-li čepičku nebo »kouří«, rádo déle pršívá. Podobně zdá-li se býti Třemšín příliš blízko, tak že na svahu üeho rozeznati lze listnaté stromy od jehličnatých, jest to známka nastávající změny počasí. Je-li ale Třemšín zastřen modravou mlhou »suchou«, bývá pěkné a stálé počasí.

K. Vinařický:

Plavba po Vltavě z Týna do Prahy v květnu r. 1854.*)

Pověsti o proudech Vltavských již dávno vzbudily ve muě žádost, abych jednou také po vodě zkusil jízdu do Prahy. V podvečer 11. května přijela z Budějovic do Týna nová šedesátiloketní loď pana Lanny. Maje nejednu pilnou příčinu k cestě do hlavního města, rozhodnul jsem se. milerád k zítřejší plavbě. Jitro 12. května bylo vzdor svému obyčeji velmi teplé. Mlha se časně zdvihla a po vyjasněné obloze bloudil jen Jedakde bělavý oblak. O šesté hodině byly již jeměiny vyhrazeny a loď stála k odplutí hotova. Měla náklad soli a kupecké zboží as 700 centů. Dno se potápělo 19 palců z předu a 20 palců zadu. Výška vody byla žádaná. V boudě našel jsem pohodlné sezení a stolek, ihned jsem uzavřel pro ukrácení chvíle zapisovati, co bych na vodě a po břehách spatřil. Ochotný faktor Turecek a vrátný Vodrážka slíbili opovídati mi na plavbě jména míst pořičných a v řece tišin, proudů a kamenů škodných.


*) Poza red. Po uveřejnění článku Voroplavba po Vltavě v óísle předeliozim upozornil p. Dr. V. Řezníček na popis plavby po Vltavě r. 1854 od Karla Vinarického. Popis zajímá názvoslovím břehů povltavských a zejména zachoval" názvy kamenů v proudech vltavských, jež plavci dobře znali, jim se vyhýbali a pojmenovali je případnými jmény, jednak podle podoby jejich, jednak podle zkušeností a událostí. Jména ta, pokud jsem se přeptával našich plavců z Vusího u Kučeře, již vymizela. Mnohé z těchto kamenů již vymizely, buď byly vystříleny z řeky, nebo jinak odstraněny. Snad přijdeme vhod jako doplňkem k článku předchozímu, když přetiskneme vzácný již otisk článku Vinarického z kalendáře z r. 1854. O jiném starším popisu plavby po Vltavě zatím již nevíme. Prosíme za další upozornění. Do bibliotheky Musea království Českého daroval právě p. Sk. rada V. O. Slavík pozůstalost K. Vinarického a tam zachoval se původní zápis K. Vinarického o této cestě po Vltavě. Eukopis obsahuje některé odchylky, ale nepatrné. Záznamů o názvech chalup pobřežních Vinařický odtud nevyčerpal.

Předchozí   Následující