Bílou škálou a Mařenkou. Oheb v levo. Na mělčinách ukázán mi Žižkův brod. Zd!e prý se přepravil Žižka s lidem a s děly přes vodu. Na pravém nízkém břehu vede sice luhem a lesem vzhůru cesta, v levo jest ale příkrá stráň a jen úzká vodoteč ku melčině. Snad míchá tato pověst Žižku s poutníky na radu Korandovu ozbrojenými, kteří dle starých letopisův roku 1419 táhnouce od Knína s pěti vozy Vltavu přebrodili a dtrnhého dne pod Jílovým také Sázavu přešli. Dále v prostřed řeky vězí kámen Kubíček. Po proudech na Vosinách a na Kletecku tiehne řeka a proudí opět v zátočine.

V levo zalévaly se kameny Lipky, v pravo Líny. Tišina na hořejším, proudek na dolejším Buku. Ticho v Dušené, za náhonem nový proudek Sovíky. Po záhybu v levo vtéká do řeky potok Kocába u Štěchovic, kamž o polednách jsme dorazili.

Po jedné hodině jeli jsme dále mimo kameny Veverky, jež nám zůstaly v levo a taktéž za chalupy na Mandátech mimo kameny Kvočnu a Kuřata. V pravo viděli jsme mnoho set kroků dlouhý ostrov sv. Kiliána, a na něm zbytek sklepové klenby bývalého kláštera. Místo, kde v kostele stával oltář, poznamenáno jest křížem. V Klášterské nesl nás proudek mezi splazem v levo a posledním kamenem Krejcárkem. Naproti Davli Sázava se vlévá do Vltavy. V pravo odcházejí do zad příkré skály, ústí potoka Jílového; v levo políčka, přívrší a stráň nad chalupami u potoka Ja-vorky. Tišina půl hodiny dlouhá. Mrtvé ticho na Měchýnském.

V levo holé skály, pak površí stromnaté a přívětivé naproti stráL ním krovinami porostlým. V levo ústí se potok Jilovišťák pod ostrovem potůček Trnava, Za ním hospoda a dřevní sklad' a příkré skály. V pravo ves Stochovice, zahrádky a pole nad nízkým břehem na mnoha místech protrhaným. Za ostrovem Písčinou zatáčí se řeka ku Vranému. Tamť viděti mnoho nákladných a prostranných staveb veliké fabriky Haasovské na papír, která ovšem po celé říši Eakouské rovné nemá. Dále na levém břehu míjely za námi cihelna u Strnada, v pravo lom před samotou na potoce Járově, letohrádek na vrchu Hraidfišti naproti Záběhlicům, hospoda Závisť naproti Zbraslavi, v řece písky Šabatka proti Lahovicům, most a ústí Berounky. Zde na malé loďce jel okolo nás hoch, jenž maje poutníky Svatojanské za nové vystěhovalce, sarkasticky proti nám volal:

Hleďte, ti jedou do Ameriky,

A tam jíst budou staré rohlíky.

Divil jsem se té peprné improvisaci a porovnávaje prosto-řekost mladého proletáře s prostosrdečným voláním pacholíka Podslapského, ledva jsem spozoroval v pravo pustý mlýn Modřanský, u něhož bývalý vysoký jez příčinou byl, že se mnoho lotdíí zlámalo aneb zalilo. • . ¦