Taký sa mi tejto noci sníval sen, že môj milý, najmilejší přišel sem, ked přišel, sadol ke mne, pýtal sa ma, čo mi je, položil si svoje líčko na moje.

Nenosila son čiernych šát, za nikým, ale ich už nosit budem, za milým, čierne šaty pérové, k tomu ešte aj druhé, aby ludé uverili, úprimne.

Láska je velké neščascie, na tomto svece, jako aj tá biela ruža, čo v lese kvete, škoda mojjéj mladosci, že son sa dal odvésci mojjéj milej, najmilejšiej zkazil son ščestí.

Zamiluval son si dzjéěa z mesta Trenčína, ona ma verne miluje, švarná dzjévčina, Kateřina méno má, ve svém srcci ma chová, pre môj ťažký stav vojanský je opuscená.

Tam okolo nášho domu idú vojaci, mali oni svetlé šaty, to sú myslivci; vidzela som milého, volala som na neho, a on nesmel z radu vyjít do domu mého.

Srv. varianty českomoravské v Zíbrtově Přehledu československých národních písní, Praha, 1895.

S mával a jsem se často, žertujíc, že vydám »slovník plzeňský« a hle, milý »Český Lid« poskytl mi k tomu příležitost. Sebrala jsem hrstku výrazů, jež se v jiném kraji téměř nevyskytují a kterých jsem si všímala právě pro jejich nezvyklost. Částečně se udržely v měšťanských rodinách, kde vznikly patrně vlivem vojáků, důstojníků, měšťanských synků, jak je přinesli z válek s Italii (1849 a 1859), částečně vedle značného vlivu od vládnoucí němčiny ze styku s vojáky Prusy, ubytovanými po rodinách plzeňských v době nepřátelství rakousko-německého (1866). Ve skromné sbírce mé obsažena jsou též slova obhrou-blejší, kterých jsem nevynechala po dobré úvaze proto, že skýtají zajímavost po stránce etymologické a psychologické, jak lid si vykládal a přizpůsoboval slyšené výrazy, kterým dobře nerozuměl, čímž vznikaly zkomoleniny až někdy směšné, pro neznatele původu opět nesrozumitelné. Jsou to názvy a slova, jichž užívaly buď služebné, nebo osoby, jež za mých dívčích let přinášely různé potřeby, máslo, vejce, drůbež atd., na prodej do domácnosti, o jakémž pohodlí se nám, válečným hospodyním, nemohlo ani zdáti! K tomu připojila jsem též některé výrazy, jež

jsem posbírala v okolí plzeňském za letního pobytu.------

Ačabuda, žena neforemná, neupravená, při tom též přihlouplá, omezená.