Dobrejš, místo lépe. 3. stupeň »nejdobrejš«; dle toho také »dobrejší«, »nejdobrejší« a naopak »ziejš«, »zlejší«, »nejzlejší«, dle toho také »hor ke jš« místo »horčejší«, »horkejší«, »suchejš«, »suchejší« a pod. zavdalo podnět k žertu, že snad utvořeno dle vzoru »slepéjš« (plaz). Zabralo by mnoho místa jmenování a vytčení další; jen ještě připomenu ^>hezkejš«.

Ďouďat se, pomalu pracovati, choditi; asi jako drápati se. Od toho ďouďa, ďouďal, ďouďalka, vyďouďati se!

Dracéna, nemá nic společného s rostlinou téhož jména, nýbrž značí osobu zlou, »jemnější« výraz pro »dračici«.

Drahomíra, obchodnice draho prodávající; též »vydřiduše«.

Drákati, drážditi. »Nedrákej toho psa!«

Drancnout, odběhnouti. »Nemá stání, dracne, jak může«. Výraz ne právě lichotivý, ač dobrácký celkem.

Drápati, drapna, loudati se, louda, ďouďa.

Drapsa, velká poptávka. »To byla dnes drapsa o višně; jako na dračku, hned byly pryč!«

Dřachna, nepěkné slovo, vystihující opovržení, odpor vůči zlé, zlomyslné klepně. Téhož druhu sloveso »dřachat«, protivně, hloupě klepati. Podobně »dřampita«.

Dřizda, osoba »nectná, lehkých mravů«.

Élent, hluk, též v přeneseném smyslu: »To je élent«, vzru-šení! To druhé míněno trochu »s patra«.

Ér, Dát si ér, Ehre. Kdysi velmi užíváno, chtělo-li se říci, representovati; nám dětem to bylo podivné, jak se to »ér« asi dává. (»Umí si dát ér«); představovaly jsme si je totiž jako písmeno »r«, když jsme se právě učily znáti písmenka.

Estimírovat, ctíti, vážiti si někoho.' Z francouzsko-němee-kého: estimer atd.

Fičeti, pospíchati, pospíšiti si. »Fiöte pro pivo!« »A už fič, ať jsi pryč!«

Flégl, hrubián, nespolečenský nemotora, surovec.

Fouňa, nadutec, povýšenec, nafoukanec.

Hejdrda, žena nectná, nehodná.

Hejždit se, o nepokojných dětech; ty se »hejždí« na židli nebo v posteli (»hýždě«).

Hemžit se, posměšně o malé účasti. »Hemžilo se tam asi pět lidí« (nebo méně, dle stupně výsměchu).

Hlezenej, hlezený, pečlivě pěstěný, ošetřovaný; o lidech, zvířatech i rostlinách; od »hleděti«.

Hrlo, příjemněji prý znějící než tvrdé »hrdlo«.

Hříčný, také »hříšný«, »říčný«, uhřátý, upocený.

Hundrt, (hundert) značí množství. »Ty chceš zas nový klobouk? Vždyť je jich tam hundrt!«

Huse, nominativ plurálu, ty »huse«, místo »husy«.