řata nebo věci. Náramný kohout, náramná novinka, náramné dítě. Od toho též náramně. »Bylo tam náramně lidí.«

Narážka, bolest, odraženina, puchýř. »Špatně skočila (nebo šlápla) a má narážku na noze; musí si dávat obklady.« (Noha otekla.) —

Nedělný, kdo nedělá, nerad pracuje, je pohodlný; také jed-novýchodné »nedělní«; v neděli, v přeneseném smyslu, narozený; v neděli se nepracuje; míněno posměšně.

Nedomrlý, kdo neví, co by chtěl, jest omrzelý, není mu slano ani mastno, nevrlý.

Nedvědáři, nedvědi, přezdívka útulného, sebevědomého městečka, kde představený, štědrý na obecní vrub, zařadil do obecních účtů položku: »15 grošů na zpropitné nedvědáři,« který se v obci produkoval se sedmihradským huňáčem.

Nehoda, není drobné neštěstí, nýbrž nepohoda.

Nechybit se, neošiditi se. »Musím domů; služka by mi hřála husí krev a při míchání by ochutnávala; to víš, ta se nechybí.«

Nelidský, není ukrutný, nýbrž pro sebe uzavřený (Menschenscheu). Též »nelida«.

Nesklizný, kdo neiiklízí (důsledně se říká »sklízeti« místo »uklízeti«; při velkém »sklízení« místo »uklízení«, »úklidu« bytu), je nepořádný.

Neslušný, není, kdo se nedobře chová, nýbrž kdo nemá v něčem dosti vkusu, nedovede se na př. slušivě obléci; neslušné lohou být též nesluše jící šaty, klobouk atd.; tedy prostě, co ně-iomu nesluší, je neslušné.

Nevejpravný, zdlouhavý, pomalý, nemůže se k ničemu dostati, vypraviti se.

Nevraždit, místo nevražiti, nenáviděti.

Němora, osoba nemluvná, němá.

Síorák, morák, krocan.

Okounět se, choditi sem tam, překážeti při tom. »Dělat nechce nic, jen se tu tak okouní.« Je-li to příbuzenství nějaké směšné s okounem, nevím.

Pacik, vlastně »dělat se pacik«, dělati se zbůhdarma důležitým. Hodilo se vždy všude; jen zkos, čtenáři trpělivý, a uvi-iíš! Cvikem poznáš, jak vhodně i příjemně staří použili zmíněného úsloví. »Pacik« se může někdo dělat chlubným hovorem; nebo chováním; platí rovněž pro zvířata. Nedávno prý se »dělal pacik« též parník »Slavoj«, projížděje se důležitě bez příčiny sem tam ve zdymadle. Nestarali se v Plzni o to, že slovo je německé (patzig), a pravidlem v denním hovoru ho užívali, naznačujíce vypínavost, chlubivost, »naparování«.

Pajdat se, míti nehezkou, kymácivou chůzi. »Pajdagog«.