Tofle, jméno hokynářky; děti se smály, že snad je to »Šraitofle«.

Trtat se, má dvojí význam: 1. potáceti se, ve smyslu překážeti. »K ničemu tu nejsi, jen se tady trtáš.« 2. Svolavací heslo trrrrrr. Zkus někdo, kdo hodně »ráčhije«; zní velmi líbezně.

Trumbera, mírnější výraz než hlupák, praštěný pytlem, po-titěra, potrhlý. Podobné je též trumpetr, nebo trompétr.

Třísně, třásně, »francie«.

Velikzrný, velkých rozměrů; podobně jako náramný; snad přesmyeka: velkozrný.

Velkornysný, užívá se místo vysokomyslný. »Ty si do-mýšlivej, nebuď tak velkomysnej!«

Vet, věděl, vědět, užívá se diivěrně místo: viď, věděl, věděti atd.

Víceméně, někomu jako samostatná odpověď- »Bylo tam mnoho lidí?« »Nu, tak víceméně!« Z toho

Víza, poliček na tvář; snad z italského viso, obličej.

Vochome j tnouti se, asi ometati, omítati se; otáčeti se; hlavně kolem práce a nepracovati.

Vomáčkáři, přezdívka dobrým občanům v půvabném koutku pod Brdy, s historickou zříceninou. Šel prý pantáta s paň-mámou na pouť na Sv. Horu a tam v krámcích kolem kostela nabízeli: »Hovězí, pantáto, jako mandle.« »Výborná, paňmámo, vepřová!« »Zač je maso«, ptá se rozvážný pantatík. »Za 10 vídeňských!« »A vomáčka?« »Ta je zadarmo!« »Tak mi dejte vomá-čku a ty mámo, vyndej z uzlu laban chleba!« A tak jim zůstalo »vomáčkáři«!

Vošoust, nedbalého, otřelého, odraného zevnějšku člověk.

V uvidění, místo v udivení, ale zesílenější.

Vychopiti se, vzchopiti se, prudce vstáti.

Vyloudati se, vychoditi se, uvolniti se; šroubek na př. může býti vyloudaný a pak již nedrží.

Vypíčiti se, vypjati se, tělesně; při tom nehezky vypadati.

Vysednouti si, posaditi se na význačné místo bez práva nebo vyzývavě.

Výřečnost, místo výslovnost.

Vyvelebiti se, vypraviti se. »To je doba, než ty se vy-velebíš!«

Zabučely, přihlouplý a nevlídný zároveň.

Zahlížeti, hleděti zarytě, nevlídně, nevraživě, nenávistně, nepřátelsky, do země.

Zdvorek, také vzdorek, vzorek.

Zakousnutý, kdo zatíná rty, buď ze zlosti, nebo aby vypadal vážně (na fotografii).