str. 32
čkama ručníma lebo s koňarna, popravujú ploty, dveře, řežu dříví a sečku, dělajú panty, vyvážajú hnoje. Ženské ty vařijú, popravujú dobytek, poklúzajú, derú peří, obírajú čočku, fazole, přebírajú nahnilé herteple, otrhávajú z nich kle, šijú, vyšívajú, jak gdy. Baby dělajú klebety.
Josef Vluka:1)
Jak se mluví na Těšínsku.
Tak éé moviom Těšiňaně: Mychmy som slávni měščaně; na šištotě2) se střilomy, choť3) doma tež nic němomy. Na Bobreg4) radi chodzemy — vodkem5) dobrom tam pijemy; dyž věncej6) piňondzi7) momy, to śe vina tež chytorny. Ksonže8) naše jest Pon vělki — snad odpuśti dług nom všicki, bo mu pochváleni9) ro-běmy, gdy jak huláni chodzemy. Všicki vachy10) zastaviomy, přece naše opuščomy — obirajunce śe pikami, šablami, patron-tašami! —
Dr. Čeněk Zíbrt:
Třeboňského archiváře Petra Světeckého návrhy na rozdělení panské půdy mezí selský lid a řemeslníky r. 1754.
1.
Schwarzenberský úředník Petr Světeeký (narodil se 1707, zemřel 9. října 1788 na Třeboni) byl vysoce vzdělaný, ušlechtilý muž, upřímný Čech, v tehdejších dobách vzácný mezi panským úřednictvem, při tom vždy poctivý a nezištný úředník svojí vrchnosti. Vedle jiných spisů dějepisných a hospodářských (viz moji Bibliografii České Historie, díl I. a II.) sbíral pilně zkušenosti hospodářské, po česku a němečku sepisoval výsledky svého pozorování lidí a přírodních zjevů, shledával zajímavé
*) Pozn. red. Horlivý spolupracovník Českého Lidu provázel svoje příspěvky o slezské svatbě touto ukázkou nářečí těšínského, kterou dodatečně k jeho posavadním článkům o Slezsku otiskuji. Je to oblíbená společenská písnička sebevědomých Těšíňanů.
2) Střelnice, Sehiesstätte.
3) Třebas.
4) Předměstí v Těšíně.
6) Vodka, kořalka.
6) Více.
) Peněz.
8) Kníže.
8) Pochvala.
10) Stráže.
|
