str. 34
obživí, dajíc na všechno sám bedlivý pozor a majíc všechno pod svýma rukama a pod svým zámkem. Kterak medle vrchnosti při svejch dvořích užitku mohou míti, nad kterýma mnohé ruky vládnou, každejch se něco přidrží. Srazíc všechny roboty a outraty, mám za to, že více škody nežli užitkův vrchnosti mají při dvořích.
Mnohem větší užitek musí vrchnosti vycházeti, když dvory nevejnosný svede, z nich sedláků a chalup neb domků pro řemeslníky a nádenníky a podruhy nadělá, dajíc sobě úroky a za robotu, co slušného, zaplatiti. Co by to užitku neslo a mnoho-li by na každém místě lidu bejti mohlo, dominikální fasse ukáže. Pěkné stavení dvorské mezi 2, 3 neb 4 sedláky rozdělit, škoda by bylo, ale z nich potřebujíc jen přezdění, mnoho příbytků a domků pro všelijaké řemeslníky by se mohlo nadělati, kterejchžto důstatek se vynájde, vzlášť, když se jim zanechá a dá svoboda. Takové stavení se ani pro sedláka nešikuje.
Někdo řekne, že na ten způsob dvory svedený pod kontribucí přišly a pro tu příčinu že jest to věc nebezpečná. Odpovídám: Pravda jest. A toho příčinou neopatrnost úředníkův, že jsou grunty od nich potáhli mezi jiné gruntovní. Nicméně takové svedení se může ujistiti Dckama Zemskýma; za druhý při berni a za třetí jsou již teď ujištěni z fasse dominikální a budou v časech budoucích skrze usedlost dominikální tím lepej ujištěni, když vrchnosti z nich mezi jinším exťraordinarium nebo sub-sidium z měšce vrchnostenského (budou) platiti. Kde se takové grunty oznámily kommissi, ty nejsou potažení do sedlský usedlosti. Důkaz při vsi Svinech s panskejma čtvrti, jednotéž Boud-ský a Svatá Voršila na panství Třeboňském.
Sejdou-li dvory, není třeba tolik sloužících. Mám za to, že by placení za robotu z panství celého, co prv na hospodářství šla, a úrok ze dvoru, užitky z piv od rozmnoženého a do lepšího stavu postaveného lidu a též jinší užitky v celým českým království, není dost, dva miliony více, nežli dvory vynášely.
K stavení domků ve dvořskejch stavení, to jest, příčních zdí a co tu třeba, snad by se lidé našli, kteří by na své outraty stavěli, zvláště zedníci, kteří by se potom ke všem stavením novým mohli potřebovat. Ať má jedenkaždý na domek šířky 15 krokův, má dosti i na chlívy pro jednu krávu. Stodola pro všechny řemeslníky jedna by mohla bejt stavena a pro každého parniôka.
Pro sedláky ale sídlišťata by se stavěly ozdobný, od sebe, aby každej před sídlištětem svůj trávník mohl míti a štěpnici, též aby z jeho polí voda se mu sbíhala do dvora a odtaď na trávník.
Při kalkulirování předešlejch dvořskejch užitkův se musí pamatovat na pád dobytčí, aby jeden do poetův vej tahu přišel, kterejžto vejtah ke kalkulací potřebovati se bude. Kde