Předchozí 0039 Následující
str. 36

dokázati nemůže, že kommissí rectificationis nějaké panský grunty do poddací usedlosti potáhla, z kterejch platy do důchodův šly, ale ty ano, které se zadaly a zanedbaly. Sekne-li někdo, že při svedení dvorův by pro vrchnost másla, buttru nebylo, odpovídá se: Za peníze všechno tak dobrý, jako od šafářek se dostane, a může sobě vrchnost taky při poddanej ch zanechati a naříditi, aby takové věci místo peněz anebo za peníze odváděli a nebude žádného nedostatku.

Bude-li se někdo ptát: Kam dáme šafáře a čeleď ze dvora, jak budou živi? Odpovídám: Dáme je na nové živnosti. Tu mohou lepej, nežli jinej hospodařiti, majíce zálohu, vzlášť šafáři, z nichžto mnohej více má, nežli hodnej, poctívej úředlník.

Aby ještě lepej takové panské grunty ujištěné vrchnosti byly, mohou se vnésti do jedné knihy, od gruntovních rozdělit, lidem handfesty na ně dát, že kdyby pod kontribucí chtěly potažené bejti, že vrchnost se jich zase ujme a tu moc sobě zanechává, ty na nich zdělané živnosti zase skasírovati a dvory z nich zdělati, nahradíc každému podanému, co jest tu vynaložil. Že kontribucí napřed jde, ta otázka sem nepatří; nebo z panskej ch gruntů se bude platit jen toliko vrchnosti samý a to úroky a ne kontribucí.

Sedlák jest k pluhu stvořen. Ten z polí největší užitek bere. Pro pány sedlačit ani nesluší a taky, jak jsem pravil, užitku málo z hospodářství bere nebo nic. Slovem dvory jsou větším dílem pro šafáře a úředlníky, aby z nich užitky brali, drůbež na panský zrno aby v nich chovali, kde vrchnost přítomna není. Mnohej úředlník proto po dvojich jezdí, aby se u šafáře najedl a napil a na panským vovse a seně koně vychoval, doma pak aby uspořil a prodat mohl. Šafář, co úředlní-kovi dá sníst a spít, zase sobě bez pochyby z panského vynahradí; nebo služba jeho mu to nenese. A jest tehdy vrchnost se všech stran při svým hospodářství šizena. Málo celověrných služebníkův jest. Je-li však kterej a hledí upřímně na užitky pána svého, brzo jej druzí obsočí a vyštvou, zvlášť když vrchní vosel jest a ničemuž nerozumí, jen žrádlu a pití a summou dobrejch dní. —

Terezia Vansová:

Hry a riekania z B. Bystrice.

Začítacie: Bnci, menci, na kamenci, hrach sa varí v čiernom (abo v sklennom) hrnci. Traja bratia preskakujú. Trojnú vojnu prespevujú. Entere, fentere, stará baba za dvere.

Sedí ryba na potoce a hovorí (ryc) dyč! Na koho to slovo padne, ten musí ist pryč!


Předchozí   Následující