Předchozí 0040 Následující
str. 37

Cinci para, kde je zvára, hrach sa praží na kamenci, pošliapali trej mládenci; čert ste vy, ni deti, malý by ste vedeti, kde je vaša posteľ. Vtom ohništi, popelišti. Stará mačka, mladá macka, hrk, kút, do kú-ta!

Ide baran po moste, vlečie dudy na chvoste. Kde že ideš barane, do kostola môj pane. Čo tam robia, klince kujú, zlatým bičom požibkuju.

Jeden, dva tri, krwce pátry. Jesto taký medzi nami, čo sa ukryj do tej slamy. Kopa, repa, chren, to je istý ten!

Edene, bedene, cukordene, abla, fabla, domine. Ekslo, brmbálo, ija vija, gombálija, ven.

Eden beden, kačka hrebeň, soba, ryba, azen, duben; cár, cár, zabrdár. Mušky, popky, dedky ven a udri sa o buben.

Edole, dvojdole, trójca, štorca, pianda, linda, sekma, dek-ma, divina, čuč.

Hry so spevami. Cidruška. Dievčatá sa sohnú, ruky snímu popod kolená a skackajúc spievajií: Cip, cip, cipoviČka, mak, mak, makovická. Cipovička cipová, makovická maková.

Náš Adam. Deti pochytajú sa za ruky do kola. Spiev: Malo náš Adam vela detí, ach, jaj, jaj. Tak ich bolo, ako smetí, ach, jaj, jaj. Tie robily takto, tie robily takto, ach, jaj, jaj! Jedno stojí v prostředku a to při slovách: tie robily takto: zatlieska rukama, alebo robí iný posunok, čo všetky ostatné napodobňujú. Tak vymýšlajú do nekonečna.

Hra na slepého pána, alebo »kolembami«. Jednomu na oči zaviažu a to je slepý pán. Ten má druhé lapať. Kým ale začne, zpytujú sa: »Na čom stojíš? Na klátiku. Čo je na ňom? Kaša s mliekom. Převrhni ju. (Slepý kopne nohou.) Akého si pána vyvolíš? Šuškavého« (tu rozbehnú sa deti a šuškajú, ak povie: tlapkavého, tlapka ju, ak tichého, tak sú ticho).

Dr. Čeněk Zíbrt:

Sulistův obraz ze života lidu jihočeského.

S 1 vyobrazením.

V záplavě knih nynějších potěšila mne knížka Jana Šulisty, Na úsvitě, vydaná v Praze 1923. Nerozepisuji se o ní proto, že ji vydal můj nakladatel Českého Lidu, Jan Svátek, ani proto, že jsem ji uvítal s radostí jako ctitel vlastenecké, posrid nedoceněné činnosti biskupa budějovického Jana Valeriána Jirsíka, na něhož mám úctyplné vzpomínky z jeho pobytu v Písku, kde nás studenty biřmoval. V té cizotě látek podivných, v tom dráždivom a vášnivém ovzduší přepjatých zápletek a nemožných dějů s hrdinami a loutkami smutné, ubohé postavy zase jednou oddech při pohledu na prostinký, selankovitý život v jihočeských vis-


Předchozí   Následující