místem pravých Hanáků jest Chropiň*) u Kojetína. Hanáci bydlí okolo Vyškova, Kroměříže, Prostějova a Olomouce. Blaťáci okolo Tovačova a Kojetína, Zábečáci na levém břehu Moravy v rovině Bečvy, okolo Přerova. Slováci dělí se na Slováky: okolo Uh. Hradiště, Kyjova, Strážnice, Uh. Ostroha; Valachy: při pramenech Bečvy, tedy na úpatí Radhoště, okolo Rožnova, Val. Meziříčí; Zálesáky: n Vsetína, Klobúk, Brumova k Velké, Kopani -čáry, pasekáře a salašníky. Všichni tito obývají tak zvané Valašsko a Slovácko, Horáci a Podhoráci bydlí severně a západně od Brna až k českým hranicím. Podlužáci, vlastně chorvatský**) kmen v jižním cípu Moravy jest jen 9000 duší silný.

Pisatel uvádí pak některé charakteristické známky těchto kmenů. Hanáci jsou prý nejstaršími Slovany na Moravě. Pokládáni byli velmi dlouho za drsné, lenivé, bez citu a přičítala se jim jakási hloupá pýcha***) na úrodnost jejich domoviny. Pisatel projevuje pak přání, že by mohl někdo čest tohoto pamětihodného kmene zachrániti a důkladně jej popsati. Že prý to vše, co bylo řečeno, jsou vesměs povrchní pozorování. Hanáci milují dobré jídlo a pití (a který člověk není prý vinen tímto hříchem?), buchty a vepřové maso jsou jejich zamilovaným jídlem, pivo nápojem. Ženy milují čistotu; děvčata jsou silná, zdravá. Miiži nosí v neděli široké, červené kožené kalhoty, zelený ži-vutek (Leibchen), tvrdé boty, malý nízký klobouk s hedbáv-nými pentlemi; v 'zimě kožich a čepici.

Slováci bydlí na březích Moravy., Hranicí jejich jest Buch-lov, Napajedla, Zlín, Fryšták, Lukov, Vyzpvice, Brumov a uherská hranice. Jejich kroj podohá se uherskému, na př. halena, čižmy. Valaši jsou Slováci v Karpatech usedlí. Jest to chudý, pastýřský kmen. Kopaní čáři nazývají se Valaši, kteří bydlí na vysokých horách, kde si svá obydlí v lesích vysekali. Zálesáci jsou Valaši okolo Vsetína, Klobúk, Brumova k Velké. Salašníci jsou pastevci Valaši, kteří v horách provozují chov ovcí. Celé léto bydlí v chatách (koliba), mají ovce ve stádech uzavřené na